Článek
Svatostánek v plamenech
Z nadpisu a úvodu je asi jasné, kterým směrem se budeme dnes ubírat. Zajímat nás bude požár, který sice zachvátil jednu jedinou budovu, přitom měl ale na svědomí téměř 3000 lidských životů. Tento požár nikdo nezaložil úmyslně, šlo prostě o tragickou nehodu. Co se tenkrát v roce 1863 vlastně stalo?
V Chile, konkrétně v Santiagu, se 8. prosince 1863 konala u příležitosti svátku Neposkvrněného početí panny Marie bohoslužba. V kostele Iglesia de la Compañía hořela celá řada svíček a dekoracemi se to zde jen hemžilo. To ještě samo o sobě nemusí značit katastrofu, jenomže když zafoukal silný vítr, který otevřel hlavní dveře kostela, spadla jedna z lamp. V tu chvíli už nebylo cesty zpět.
Spadlá lampa, z níž se rozstříkl olej, zapálila látky dekorací a oheň se rychle šířil. Brzy byla v plamenech podstatná část interiéru a vypukla panika. V té chvíli se v kostele nacházelo téměř 3000 lidí. Jako obvykle seděli muži jinde než ženy.
Požár v Santiagu
Poté, co se oheň rozhořel, se lidé snažili ze všech sil uniknout. Mnoha mužům, kteří seděli poblíž východu, se to i povedlo. Jenomže poté si uvědomili, že vevnitř se stále nacházejí jejich děti nebo manželky. V tu chvíli se začali do kostela vracet.
U hlavního vchodu se vytvořila neproniknutelná lidská „zátka“. Ta znemožňovala lidem uniknout. Ostatní dveře byly zavřené a u části z nich to bylo z těžko uvěřitelného důvodu. Mniši totiž dveře schválně uzavřeli proto, aby mohli v klidu vynášet historické památky. Za zdí přitom umírali lidé.
Hořící kostel v Santiagu v roce 1863.
Požár trval relativně krátce a odhaduje se, že jeho hlavní fáze proběhla během zhruba půl hodiny. To však stačilo k naprostému zničení budovy a k obrovským ztrátám na životech. Oficiální počty obětí se liší, ale většina historiků se shoduje na rozmezí 2 000 až 3 000 mrtvých, což činí tuto událost jednou z nejsmrtelnějších městských požárních katastrof moderních dějin. Část lidí uhořela, část byla ušlapána, jiní se udusili a některé zabila hroutící se věž kostela.
Dopady požáru
Silně věřící společnost byla zděšena nejen rozsahem tragédie, ale i skutečností, že k ní došlo v posvátném prostoru a během náboženského obřadu. Kritika se rychle obrátila proti církevním autoritám, které byly obviňovány z ignorování základních bezpečnostních opatření a z přehnaného důrazu na zmíněné zachraňování památek namísto lidí. Významnou roli sehrála i skutečnost, že tehdejší Santiago nemělo organizovaný hasičský sbor. Právě jeho založení bylo jedním z důsledků velkého požáru v roce 1863.
Nezbývá než doufat, že tento rekord hodně dlouho nic nepřekoná, nejlépe nikdy.
Zdroje informací: https://zoom.iprima.cz/zajimavosti/7-nejvetsich-pozaru-historie
