Článek
Vysoká Hole, Jeseníky a letecké nehody
Vysoká Hole je s nadmořskou výškou 1465 metrů druhou největší moravskou horou. Díky svému plochému vrcholu se může z dálky zdát trochu nenápadná, ve skutečnosti se zde ale událo mnoho dramatického. Právě přes její vrchol probíhá historická zemská hranice dělící Moravu a Slezsko. V severní části Vysoké Hole se zase nacházejí legendární Petrovy kameny, tedy místo, kde se pořádaly tajné čarodějnické rituály.
Novodobá historie je potom spojena především s vojenským využitím tohoto významného krajinného prvku. Za války v roce 1866 zde mělo stanoviště rakouské dělostřelectvo, za první republiky zde zase cvičilo dělostřelectvo československé. Během druhé světové války zde byl německý radar a polní letiště Luftwaffe. Tím se dostáváme k letectví. To je s tímto místem spojeno bohužel i několika nehodami.
Pády letadel v Jeseníkách
Již v roce 1924 došlo na Vysoké Holi k pádu bez motorového letadla Vampýr, které řídil bývalý pilot rakousko-uherského vojenského letectva nadporučík Kraus. Pád ale naštěstí přežil. Jen o dva roky později zase nedaleko odtud spadlo letadlo rumunského závodního pilota Banciulesca, který se vracel do Rumunska ze závodů v Paříži. On sám nehodu přežil, jeho mechanik nikoliv. Zmíníme ještě havárii polské proudové stíhačky JAK-23 z roku 1953. My se ale zaměříme na pád dopravního letadla československých aerolinií z roku 1950.
Psal se 27.únor 1950 a letoun DC-3, tedy populární Dakota s imatrikulací OK-WDY vzlétla ke svému pravidelnému letu z Ostravy do Prahy. Za řízením seděla velmi zkušená posádka, jen těžko byste si mohli přát lepší. Kapitán Václav Soukup, druhý pilot Vladimír Nedělka, radiotelegrafista Augustin Korotvička i mechanik Richard Olšovský všichni sloužili za války u 311. perutě RAF a piloti s telegrafistou měli dohromady nalétáno téměř 10 000 hodin. Jenže Jeseníky dokážou být opravdu zrádné.
Letadlo typu DC-3, stejné jako spadlo v roce 1950 na Vysoké Holi. V tomto případě má letadlo vojenský nátěr.
Povětrnostní podmínky byly osudného dne velmi problematické. Přes republiku procházela v tu dobu studená fronta ovlivňující samozřejmě směr i sílu větru. Problém byl však v tom, že posádka před svým ranním startem dostala od pražské meteorologické letecké služby špatné informace. Podle nich už měla v šest hodin ráno tato studená fronta přes oblast přejít. Letadlo se tak dostalo postaru z Ostravy do zcela jiných podmínek, než posádka očekávala.
Navíc byl ztracen vizuální kontakt se zemí. Je třeba si uvědomit, že v té době byly navigační možnosti velmi omezené. Vítr vanoucí jinak, než piloti předpokládali, unášel letadlo zcela odlišným směrem, než navigátor počítal. Chybou posádky bylo, že v této situaci požádala pozemní středisko o zaměření radarem až po 17.miutách, což je výrazně později, než jak velela běžná praxe. Z nějakého důvodu navíc také posádka hlásila větší výšku, než v jaké letadlo letělo.
Za této situace letadlo narazilo do Vysoké Hole asi 300 metrů od jejího vrcholu. Přitom došlo k rozlomení letadla na několik částí. Dost možná ale právě plochý profil Vysoké Hole znamenal, že letadlo nenarazilo do země vyloženě čelně, nýbrž po ní vlastně klouzalo. Z 27 cestujících a čtyř členů posádky proto zahynulo pouze pět lidí, dva cestující a tři členové posádky. Přeživší byli z trosek vyproštěni horskou službou a jednotkou vojenských výsadkářů, kteří nedaleko cvičili jízdu na lyžích.
Vyšetřovací komise nakonec určila za hlavního viníka nehody posádku letadla, které byla vyčítána až přílišná liknavost a nedůslednost při pilotování i komunikaci se zemí. K nehodě nicméně podle zprávy přispěla i chybná předpověď počasí, obtížné povětrnostní podmínky a nepřesné zaměření letadla ostravským radarem. Je třeba také říct, že komise se na poprvé nedokázala shodnout a po výměně několika členů byly závěry přijaty. Přeživší člen posádky, Vladimír Nedělka, nicméně později popisoval, že primární příčinou byla exploze obou motorů v důsledku námrazy. Na odborných webech se skutečně mluví o tom, že podle fotografií z místa havárie se zdá, že minimálně jeden motor ve chvíli havárie nepracoval. Bylo tedy všechno úplně jinak?
Zdroje informací: http://www.leteckabadatelna.cz/havarie-a-sestrely/detail/918/
