Hlavní obsah
Věda a historie

V roce 1970 udeřila Bhola, nejsmrtelnější tropická bouře v historii. Obětí měla přes půl milionu

Foto: NOAA, Public domain, via Wikimedia Commons

Tropická cyklóna Bhola při pohledu z vesmíru.

Bouře Bhola, která zasáhla oblast Bengálského zálivu v listopadu roku 1970, zůstává ve veřejném povědomí relativně neznámá. A to i přesto, že si připsala rekordní počet obětí a měla politické dopady.

Článek

Bangladéš nebo Východní Pákistán?

Předtím, než se budeme věnovat přímo rekordní tropické bouři, je třeba si upřesnit situaci, která v Bengálském zálivu v roce 1970, kdy Bhola dorazila, panovala. Jde nám především o Bangladéš, v současnosti osmou nejlidnatější zemi světa. V roce 1970 byla ale dnešní Bangladéš tzv. Východním Pákistánem, tedy součástí tehdejšího Pákistánského dominia.

Byla to právě bouře Bhola (tropická cyklóna, pokud dáváte přednost odbornějším termínům), která napomohla změnit politickou situaci v regionu. Ale popořádku, nejprve k bouři jako takové. V čem byla tak výjimečná?

Bouře Bhola přichází

Cyklóna Bhola se zformovala dne 8. listopadu 1970 nad teplými vodami Bengálského zálivu. Postupně zesilovala a 12. listopadu dosáhla pobřeží tehdejšího Východního Pákistánu, tedy dnešního Bangladéše a částečně i Indie. Z parametrů nešlo o extrémně silnou bouři, zvláště v porovnání s těmi nejsilnějšími známými hurikány. Maximální rychlost větru se u bouře Bhola odhaduje na přibližně 185 km/h. Klíčovým ničivým faktorem však nebyl samotný vítr, nýbrž mimořádně vysoká přílivová vlna, která dosahovala místy až 10 metrů.

V pobřežní oblasti delt řek Ganga a Brahmaputra byly místní vesnice na podobný scénář extrémně nepřipravené. Většina jejich obyvatel žila v jednoduchých a křehkých obydlích postavených často na úrovni hladiny moře nebo jen mírně nad ní. A protože žádné varovné systémy v té době prakticky neexistovaly, velká část obyvatel vůbec netušila, jaké nebezpečí se k nim blíží. Když potom přílivová vlna udeřila právě na jejich vesnici, celá byla během několika minut smetena z povrchu zemského. Tento scénář se bohužel opakoval až příliš často.

Katastrofa zcela zničila rozsáhlé zemědělské plochy, zásoby potravin a zabila dobytek. To výrazně zhoršilo už tak křehkou ekonomickou situaci v Bengálsku. Odhady počtu obětí bouře Bhola se liší, nejčastěji se ale uvádí 300 000 až 500 000 mrtvých, někdy ještě více. Desítky tisíc lidí zahynuly utonutím, další podlehli zraněním, nemocem a následnému hladomoru.

Foto: Express Newspapers/Getty Images, Public domain, via Wikimedia Commons

Jedna ze zničených vesnic.

Politické dopady

V Bangladéši měla bouře Bhola vážné politické dopady. Proč? Východní Pákistán byl sice velkou, ale systematicky přehlíženou oblastí. Centrální vláda v Islamábádu region zanedbávala a okatě jej považovala za méněcenný a nedůležitý. To se projevilo i po bouři Bhola.

Lidé umírali v obrovských počtech, miliony lidí přišly o své domovy, utrpení bylo všudypřítomné. Reakce vlády pak byla extrémně pomalá a nedostatečná, přesně jako vždy. O většinu pomoci se tak postarali zahraniční dárci v čele s USA, Velkou Británií či Německem a pomohla dokonce i Indie. V Bangladéši už ale tentokrát pohár trpělivosti přetekl.

Přišly volby a zvítězila v nich radikální Bangladéšská lidová liga. V březnu 1971 vypukla válka za nezávislost Bangladéše, která trvala až do prosince. V ní si Bangladéš nezávislost vybojoval a stal se novým státem na mapě světa. Svůj podíl na tom měla i bouře Bhola.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz