Článek
Nález jako ze sci-fi filmu
Psal se rok 2008 a společnost, která hledá v Namibské poušti ložiska diamantů, nalezla při průzkumných odkrývkách něco, co čekal opravdu jen málokdo: vrak lodi. Následný archeologický výzkum ukázal, že se jedná o portugalskou loď Bom Jesus z první poloviny 16. století. Jaký je její příběh?
Příběh lodi Bom Jesus
Loď Bom Jesus (v překladu „Dobrý Ježíš“) vyplula z Lisabonu v roce 1533 na plavbu po obchodních trasách, které tehdy propojovaly Evropu s Indií a východní Afrikou. Vezla s sebou peníze, které námořníci plánovali směnit za exotické zboží v podobě slonoviny, koření apod. Trasa kolem mysu Dobré naděje a kolem Afriky byla však mimořádně nebezpečná. Hrozily na ní silné proudy, mlhy i bouře, které si každoročně vyžádaly mezi námořníky řadu obětí.
K mysu Dobré naděje se ale loď nedostala. Přesné okolnosti ztroskotání nejsou známy, ale dnes se má za to, že loď zachvátila bouře a zahnala ji k pobřeží dnešní Namibie. Není to příliš překvapivé, tento úsek patřil pro lodě vůbec k nejzrádnějším na světě. Husté mlhy a prudké větry ženoucí lodě na mělčiny zde byly velmi časté. Pobřeží si vysloužilo přezdívku „Pobřeží koster. I Bom Jesus zde pravděpodobně narazila na mělčinu, rozlomila se a její náklad se rozptýlil podél pobřeží.
Kde se vzala v poušti?
Ztroskotání lodi na pobřeží je celkem dobře představitelné. Jak se ale dostala na poušť? JE to samozřejmě přesně naopak, poušť se dostala k lodi. Tam, kde byla před více než 500 lety mělká laguna, je dnes poušť. Po staletí zůstával vrak pohřben pod pískem. Pouštní klima sehrálo klíčovou roli v jeho dochování: suché prostředí omezilo biologický rozklad a pohyb písku loď postupně zakonzervoval.
Nález patří k nejbohatším svého druhu. Archeologové odkryli tisíce artefaktů a také přes 2000 zlatých mincí. Dále zde byly stovky kilogramů měděných ingotů, děla, navigační přístroje, keramika i osobní předměty posádky. Zvlášť cenné jsou mince, které umožnily přesné datování vraku. Některé nesly znak portugalského krále Jana III., vládnoucího právě v době vyplutí lodi. Náklad mědi byl pravděpodobně určen pro obchod v Indii, kde se kov používal jako platidlo i surovina pro výrobu.
Z vědeckého hlediska je vrak mimořádně cenný, protože představuje dokonalý zdroj informací o portugalské námořní plavbě první poloviny 16. století. Zachované části trupu umožnily vědcům studovat konstrukční metody raně novověkých karavel a obchodních lodí. Kombinace evropských stavebních postupů a zkušeností získaných v zámořských plavbách ukazuje, jak rychle se lodní inženýrství v 16. století vyvíjelo. Každý detail — od hřebíků po děla — přispívá k rekonstrukci každodenní reality života námořníků.
Zajímavé je, že Portugalsko si vrak nenárokovalo a oficiálně jej věnovalo vládě Namibie.
