Článek
Hadi jako skvělí plavci
Některé hadí druhy se vodnímu živlu přizpůsobily natolik, že v něm tráví celý život. Jak již ale bylo řečeno, i typicky suchozemští hadi jako je naše zmije obecná ovládají plavecké umění s nečekanou elegancí.
Tajemství hadího plavání spočívá v jedinečné mechanice pohybu. To je ono typické vlnění, kterému se odborně říká undulace. Na rozdíl od savců, kteří k plavání potřebují své končetiny, had využívá jako jeden velký hnací motor celé své tělo. Může se to zdát zvláštní, ale hadi jsou pro plavání obecně skvěle přizpůsobeni.
To, že hadům chybí končetiny, snižuje odpor vody na minimum. Hadí tělo tak doslova prořezává vodní hladinu. Hadí plíce mají navíc schopnost připomínat plynový měchýř u ryb. Jinými slovy, pomáhá jim regulovat vztlak a udržovat tělo na hladině. Samotný pohyb je potom způsoben zmíněným pohybem, který tlačí na masu vody a pohybuje tělem hada vpřed.
Samice zmije obecné.
Zmije a voda
U nás v Česku máme hadí plavání spojené především s užovkami, konkrétně s užovkou podplamatou či obojkovou. Zmiji obecnou si představujeme spíše jako obyvatele horských strání, rašelinišť a lesních mýtin. K vodě má ale až překvapivě blízko. Ve skutečnosti ji můžete poblíž vody potkat velmi často.
Přesto je ale třeba říct, že zmije do vody nikdy nevstupuje kvůli lovu ryb. Nejčastěji se do vody vrhá z ryze praktických důvodů. Buď potřebuje zmije migrovat za potravou, hledá si partnera nebo prchá před nebezpečím. Schopnost zmije obecné překonávat vodní toky a nádrže, klidně i poměrně rozlehlé, ukazuje na její obrovskou přizpůsobivost. Především je to ale ukázka mimořádných hadích schopností daných strukturou jejich těla.
Kouše zmije ve vodě?
Pokud plavající člověk zahlédne na hladině hada, v mnoha případech zpanikaří. To ale není na místě. Buď se jedná o užovku, ale může jít i o zmiji, jak jsme si již řekli. Ta ale ve vodě útočit nebude. Voda není pro zmiji přirozeným prostředím. Když plave, soustředí se jen na dosažení břehu. Člověka vnímá naopak jako obrovskou hrozbu a pokusí se mu obloukem vyhnout. Aby zmije mohla člověka uštknout, potřebuje se opřít o pevný podklad, ze kterého vždy vymrští přední část svého těla. Na volné hladině nikdy nemá dostatečnou oporu pro svůj útok. K uštknutí by mohlo dojít pouze v případě, že byste ji vysloveně vzali do ruky nebo na ni šlápli na mělčině.
