Článek
Lidé svátek Narození Panny Marie vnímali jako svátek nového začátku, i když přicházel na prahu podzimu. V chalupách se říkávalo, že „s Marií začíná nový čas“, a opravdu tomu tak bylo. Rána bývala chladnější, vzduch čistší a krajina se pomalu měnila.
Ráno se chodilo na mši, která měla radostný, ale zároveň pokorný ráz. Kostely a kapličky se zdobily květinami, často těmi posledními, které ještě kvetly na zahradách. Modlitby se nesly v duchu prosby za ochranu rodiny, za zdraví dětí a za klidný podzim. V některých obcích se světívaly byliny nebo malé kytice z polních květů, které si hospodyně odnášely domů a sušily na půdách. Věřilo se, že „mariánské kvítí“ má zvláštní sílu a pomáhá při horečkách, bolestech břicha i při ochraně stavení.
Doma se připravoval lepší oběd, často s tím, co právě dozrávalo v zahradách, například jablka, hrušky, švestky. Rodiny se scházely u jednoho stolu, a i když práce bylo stále dost, na Narození Panny Marie se zpomalovalo. Byl to den, kdy se člověk ohlédl za létem a zároveň se připravoval na podzimní práce. Děti mívaly radost, protože svátek měl laskavou atmosféru a dovolovalo se jim víc než jindy, například delší pobyt venku, hry na loukách nebo u potoka.
V některých podbrdských obcích se udržoval zvyk obcházet kapličky zasvěcené Panně Marii. Nebyla to velká procesí, spíše několik žen, dětí a starších hospodářů, kteří se společně pomodlili a zazpívali mariánskou píseň. Písně měly často děkovný charakter. Pěly se prosby za ochranu rodiny, za klidné počasí a za to, aby se úroda bezpečně dostala do stodol. V kraji, kde se žilo v těsném kontaktu s přírodou, byla tato prosba velmi praktická.
Svátek měl i svou domácí rovinu. Hospodyně často kontrolovaly zásoby, ukládaly ovoce, sušily byliny a připravovaly se na podzimní práce. Věřilo se, že kolem 8. září je vhodný čas na sběr některých léčivých rostlin, které měly mít zvláštní sílu. Některé rodiny si uchovávaly malé obrázky Panny Marie, které věšely v síni nebo ukládaly do truhly jako ochranu domova. V chalupách se také vyprávěly příběhy o mariánské pomoci při nemocech, při bouřkách, při těžkých chvílích, které život v kraji přinášel.
Večer býval tichý, chladnější a plný jemného světla. Lidé sedávali před staveními, poslouchali zvuky lesa a povídali si o tom, co je čeká v dalších týdnech. Svátek Narození Panny Marie byl vnímán jako radostné, ale zároveň pokorné požehnání na prahu podzimu. Byla to chvíle, kdy se člověk zastavil, poděkoval za léto a poprosil o ochranu pro sebe, svou rodinu i kraj, který ho živil. A i když se dnes slaví jinak, v Brdech a na Podbrdsku zůstala stopa té staré úcty v kapličkách u cest, v příbězích o mariánské ochraně i v pocitu, že právě kolem 8. září má kraj zvláštní, tichou a čistou sílu.
Moc děkujeme všem našim dárcům za finanční podporu. Díky vám můžeme dál nezávisle rozvíjet tento projekt a věnovat mu péči, kterou si zaslouží. Velmi si vážíme toho, že se vám naše práce líbí a že nás podporujete.
Chcete vědět, jak v Brdech a na Podbrdsku žili a hospodařili naši předci, čím se živili a jaké svátky slavili? Zajímá vás, co jedli, jaká zvířata chovali a jak vypadaly jejich zahrádky? Oceníte tipy na výlety, recenze z restaurací a další zajímavé informace z této lokality? Pak sledujte náš profil a nic vám neunikne. Všechny články najdete také na našem webu brdskykraj.cz.
Zdroj: Tradice a zvyky
