Článek
Očekávané snížení sazeb Fedu, zajišťování investorů ze zahraničí a neoficiální politika „slabého dolaru“ ze strany Trumpovy administrativy pravděpodobně dál zatíží americkou měnu, upozorňují stratégové z Wall Street.
Americký dolar právě zakončil nejhorší první pololetí kalendářního roku od počátku 70. let. A druhá polovina roku nejspíš nebude o moc lepší.
Index ICE U.S. Dollar Index (DXY) za prvních šest měsíců roku 2025 klesl o téměř 11 %, což je jeho největší půlroční pokles v historii, která sahá až do roku 1973. Právě v tomto roce definitivně padl systém z Bretton Woods, což umožnilo volné obchodování měn na globálním trhu. Tehdy byl prezidentem Richard Nixon.
Za poslední desetiletí dolar zaznamenal i jiné slabé období, ale žádné nebylo tak výrazné jako to, co se odehrálo za posledních šest měsíců – jak ukazuje i níže uvedený graf.
Tentokrát se ale vítr obrací proti dolaru. Dnes už jen málokdo na Wall Street věří, že by měl americký dolar v příštím roce posilovat. Někteří dokonce předpovídají začátek dlouhého období jeho slábnutí.
„Myslím, že celkový trend dolaru zůstává klesající,“ uvedl Brad Bechtel, globální šéf měnových operací společnosti Jefferies v New Yorku.
Zajištění proti měnovému riziku ze zahraničí
Po finanční krizi v roce 2008 zaznamenaly americké akcie prudký růst a snadno překonaly většinu mezinárodních konkurentů. Jak se zahraniční investoři hrnuli do amerických trhů, výrazně se tím vystavili riziku spojenému s dolarem.
Investoři, kteří vykazují výnosy v jedné měně, ale investují do aktiv denominovaných v jiné měně, si často zajišťují měnové riziko pomocí derivátů, jako jsou forwardové kontrakty. Po mnoho let, kdy americké akcie a dolar rostly, však většina zahraničních držitelů amerických akcií a dluhopisů měnové zajištění neřešila.
V poslední době ale silné výsledky zahraničních trhů a nejistota kolem obchodní politiky prezidenta Donalda Trumpa mění přístup. „Zahraniční investoři, kteří drží expozici vůči dolaru, ji budou dál zajišťovat,“ říká Bechtel. „A to bude nepřetržitý tlak.“
Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by zahraniční investoři hromadně opouštěli americké trhy. Obávaný „bojkot kupců“ amerického dluhu, o kterém se ještě v dubnu hodně mluvilo, se podle výsledků aukcí a měsíčních zpráv z ministerstva financí zatím nedostavil.
„Pokud jde o tok kapitálu, zatím v datech nic nevidíme,“ potvrdil Will Compernolle, makroekonomický stratég společnosti FHN Financial.
Na obzoru snižování sazeb Fedu
Ještě před několika měsíci se mnozí ekonomové a investoři obávali, že Trumpova nová cla způsobí další inflační vlnu.
Zatím se ale v oficiálních statistikách žádné známky inflace neobjevily, ačkoli Fed upozorňuje, že úplný dopad na ceny se může dostavit až s odstupem několika měsíců.
Vzhledem k tomu, že inflace nadále ustupuje, očekávají obchodníci, že Fed by mohl začít snižovat úrokové sazby už v září, vyplývá z dat skupiny CME. Pomáhá tomu i postupné zpomalování pracovního trhu, jak ukázala poslední červnová čísla.
Snižování sazeb ze strany Fedu by podle Bechtela znamenalo další protivítr pro dolar.
Faktická politika slabého dolaru
Trumpova administrativa přijala to, co Joseph Brusuelas, hlavní ekonom společnosti RSM U.S., nazval „de facto politikou slabého dolaru“.
Oficiálně ale vláda o měně příliš nemluví. Ministr financí Scott Bessent tento týden v rozhovoru pro CNBC bagatelizoval otázky kolem slabšího dolaru a označil výkyvy kurzů za běžnou věc.
Z vyjádření předních vládních činitelů v Japonsku a Jižní Koreji však vyplývá, že Trump a jeho tým považují měnové kurzy za významnou „necelní“ obchodní překážku.
„Zejména asijští představitelé uvedli, že když mluvili s Trumpem a jeho týmem, téma měnových kurzů se často objevovalo,“ potvrdil Bechtel.
Slabší dolar by mohl pomoci americkému exportu a zvýšit konkurenceschopnost na světovém trhu, což by dobře zapadalo do Trumpova zaměření na oživení americké výroby.
Zároveň by to mohlo podpořit zisky největších amerických firem, které značnou část svých příjmů generují v zahraničí.
„Slabší dolar představuje významný, ale podceňovaný pozitivní faktor pro výnosy amerických akcií – zejména těch největších společností, které mají vyšší podíl příjmů ze zahraničí,“ uvedli stratégové Morgan Stanley ve své zprávě.
