Článek
Když se finanční trhy propadají, poradci většinou zachovávají klid. Ujišťují své klienty, že jejich finanční plán je pevný a přečká i aktuální výkyvy. Prosí investory, aby neprodávali akcie jen ze strachu. Často dokonce tvrdí, že je to zdravá korekce a připomínají, že medvědí trhy přicházejí pravidelně.
Ale i ti nejklidnější poradci mohou jednoho dne ztratit půdu pod nohama. Co by tedy muselo nastat, aby opravdu začali panikařit?
„Čas na paniku by nastal, kdyby se obchodní válka mezi světovými mocnostmi dál vyostřila a trvala několik měsíců,“ říká finanční poradce Tom Balcom z Floridy. Podle něj by to mohlo vést k mnohem delšímu propadu trhů, než se původně čekalo. Zatím ale takový vývoj neočekává – spíš věří, že se situace uklidní, protože USA vyjednávají o clech s dalšími zeměmi.
Michael B. Hansen z Kalifornie se za člověka, který panikaří, rozhodně nepovažuje. Přesto připouští, že by ho z míry mohly vyvést tři konkrétní scénáře: teroristický útok za použití špičkových technologií, vnitropolitický převrat v USA a nová, mnohem nebezpečnější pandemie.
„Kdyby Čína vyvinula armádu dronů řízenou umělou inteligencí, kterou nikdo nezvládne zastavit, to by bylo děsivé,“ říká Hansen. „A kdyby byla v Americe zrušena svoboda tisku a opoziční politici by byli zavíráni, to je moment, kdy bych začal panikařit. A pandemie? Ty budou přicházet vždy.“
Gregory Furer z Pittsburghu tvrdí, že tržní výkyvy nejsou důvodem k panice. „Volatilita na trzích není nic nového. Aby trhy selhaly natrvalo, musela by se zhroutit celá americká ekonomika a inovační síla. A pokud by k tomu opravdu došlo, už bychom neřešili investice – řešili bychom přežití.“
Podle dalšího poradce, Jona Ulina z Floridy, záleží i na intenzitě a typu krize. Jeho pozornost by výrazně vzrostla, kdyby nastala jedna ze tří situací: krize úvěrů, krize komodit nebo kolaps určitého tržního sektoru.
„Většina velkých tržních katastrof byla způsobena právě těmito typy krizí,“ vysvětluje Ulin. „Například krize v roce 2008 začala zhroucením hypotečního trhu, což způsobilo krachy bank a zamrzlý úvěrový trh. Nebo ropná krize v roce 1973. A nezapomeňme na pád technologických akcií v roce 2000.“
Důležitý je ale podle něj i čas. Čím déle trvá problém – například recese – tím větší je riziko, že trhy podlehnou hlubší panice.
„Většina recesí trvá méně než dva roky. Pokud by medvědí trh nebo recese trvaly déle, byl bych znepokojený,“ dodává. Podle dat Schwabova výzkumného centra průměrný medvědí trh od roku 1961 trvá asi 13 měsíců. Nejdelší zaznamenaný trval zhruba dva a půl roku.
Zkušení poradci ale často připomínají historickou odolnost americké ekonomiky. Trhy přežily – a nakonec znovu rostly – i po dvou světových válkách, během velké hospodářské krize, po útocích z 11. září i po celosvětové pandemii. A s takovým historickým záznamem je otázka: proč by měli panikařit teď?
