Článek
Umělá inteligence už přestává být pro některé dravé investory dostatečně vzrušující, a proto upírají své zraky k další obrovské technologické revoluci: kvantovým počítačům. Ty slibují výpočetní výkon, který hravě strčí do kapsy ty nejvýkonnější současné superpočítače. Jedním z nejviditelnějších průkopníků v tomto zcela novém odvětví je společnost D-Wave Quantum. Její akcie však v posledních měsících zažily doslova volný pád a odepsaly dvě třetiny své nedávné spekulativní hodnoty. Je tento strmý sešup ideální příležitostí k nákupu inovativní firmy ve slevě, nebo jde o klasickou past na spekulativní peníze, které se nechaly zaslepit chytlavým označením „kvantový“?
Pojďme se nejprve podívat na tvrdá burzovní data, která naprosto jasně dokreslují aktuální realitu. Akcie se momentálně obchodují za cenu 13,70 dolarů, přičemž během jediného dne odepsaly přes 5% své hodnoty. Ještě zajímavější je ale pohled na roční cenové rozpětí. Během uplynulých 52 týdnů si titul sáhl na samotné dno u hranice 5,77 dolarů, aby následně v obrovské mánii na trzích vystřelil až na neuvěřitelných 46,75 dolarů. Současná tržní kapitalizace se smrskla a pohybuje se kolem 5,3 miliardy dolarů. Firma se sice může pochlubit fantastickou hrubou marží na úrovni 82,59%, což ukazuje ohromnou sílu jejího softwarového ekosystému, ale samotná marže k přežití zdaleka nestačí. Denní objem obchodů činící 22 milionů kusů jasně dokazuje, že titul je aktuálně pod bedlivým drobnohledem obrovského množství aktivních obchodníků.
Co vlastně dělá z D-Wave Quantum tak unikátního a sledovaného hráče? Na rozdíl od mnoha teoretických výzkumných laboratoří se tato firma hrdě profiluje jako tvůrce „praktických kvantových řešení“. K dosažení svých ambiciózních cílů nevyužívá klasické hradlové kvantové počítače, ale sází na specifickou technologii zvanou kvantové žíhání (quantum annealing). Tento přístup je naprosto ideální pro vyhledávání takzvaného „nejnižšího energetického stavu“, což v tvrdé praxi znamená bleskovou schopnost nacházet nejefektivnější možná řešení u extrémně složitých problémů. Konkurenční vyspělé systémy na trhu navíc velmi často bojují s obrovskou mírou chybovosti způsobenou naprostou nestabilitou částic. Metoda kvantového žíhání od D-Wave ale tyto rušivé interference poměrně úspěšně redukuje, což dává firmám možnost naplno využít potenciál ohromné rychlosti stroje.
Právě toto zaměření na bezprostřední praktickou využitelnost je hlavním důvodem, proč se firma dokázala posunout ze sterilních výzkumných laboratoří přímo do reálného světa korporátního byznysu. Její supervýkonnou sílu dnes využívají světové finanční instituce pro bleskovou optimalizaci svých investičních portfolií, obří logistické firmy pro zefektivnění dodavatelských řetězců nebo velké výrobní závody, které se s její pomocí snaží minimalizovat nutné a drahé prostoje při tovární údržbě. Firma dokonce svým klientům umožňuje fyzickou instalaci a provoz systémů přímo v jejich podniku (on-premise), takže zákazníci nejsou nutně a křečovitě závislí na cloudových řešeních. Z hlediska celkové kybernetické bezpečnosti nadnárodních podniků je to zcela zásadní plus. Díky těmto obrovským výhodám D-Wave úspěšně přilákal do svého portfolia již více než 70 platících komerčních zákazníků.
Pokud se však ponoříme hlouběji do studených finančních výkazů, začne tento nablýskaný příběh o revoluci dostávat velmi znatelné trhliny a odhalí se tvrdá pravda. Na jedné straně sice vidíme fenomenální růst: celkové příjmy firmy v roce 2025 dosáhly 25 milionů dolarů, což představuje ohromující meziroční skok o plných 180%. Tempo, jakým firma generuje nové byznysové zakázky, je bezesporu úctyhodné. Na straně druhé je tu ale neúprosná cena, kterou za tento strmý růst musí firma denně platit. Aby se D-Wave vůbec udržel v pelotonu po boku po zuby ozbrojených technologických gigantů, jako jsou Alphabet (Google) nebo mocné IBM, musí ve velkém pálit dostupnou hotovost. Čistá ztráta se tak v roce 2025 surově prohloubila na děsivých 355 milionů dolarů, přičemž ještě o rok dříve to bylo „pouhých“ 144 milionů.
I přes tyto hrozivé ztráty dosáhlo záporné volné peněžní flow (free cash flow) loni úrovně kolem 76 milionů dolarů. Pozitivní a spásnou zprávou nicméně je, že společnost v současnosti sedí na relativně bezpečném likviditním polštáři ve výši necelých 884 milionů dolarů. Tato masivní zásoba nashromážděné hotovosti znamená, že firma v dohledné době rozhodně nespadne do insolvence a má dostatek drahého paliva pro další léta tvrdého konkurenčního boje. Ovšem tyto obrovské peníze do firemní pokladny nepřitekly tak úplně z čistého nebe. Management velmi agresivně a zcela cíleně využil předchozí mánie a štědře nafouknuté ceny svých vlastních akcií k masivnímu naředění kapitálu. Během jediného roku se celkový počet vydaných akcií zvýšil o těžko uvěřitelných 27%. Běžní akcionáři tak museli s hořkostí skousnout tvrdé rozředění svých vlastnických podílů, aby startup vůbec dokázal ufinancovat svůj extrémně nákladný výzkum a vývoj.
A přesně to nás přivádí k vůbec nejdůležitějšímu investorskému problému: k naprosto extrémnímu a složitě obhajitelnému nacenění této akcie. I po drtivém pádu o celou dvě třetiny z loňských maxim se totiž společnost stále obchoduje při monstrózním ukazateli P/S (poměr ceny k tržbám) na hodnotě kolem 180. Pro uvedení do srozumitelného reálného kontextu, široký a stabilní americký index S&P 500 dosahuje u tohoto konkrétního ukazatele hodnoty lehce nad 3. To v praxi znamená, že současní kupci za každý jediný reálně vygenerovaný dolar firemních tržeb platí na burze neskutečně přepálenou prémii. Pokud s klidným svědomím nakupujete ztrátovou firmu s ukazatelem P/S 180, nekupujete si fungující a stabilní zavedený byznys, ale platíte majlant za čirý futuristický sen a vysoce nejistou naději.
Měli byste tedy tyto zlevněné technologické akcie právě teď začít bezhlavě kupovat? Ačkoliv může magický potenciál kvantového výpočetního odvětví lákat nekonečné zástupy spekulantů toužících po rychlém zbohatnutí, silné fundamentální základy k nákupu D-Wave Quantum zde zkrátka chybí. Od vytoužené ziskovosti dělí firmu přinejlepším ještě několik dlouhých let a není vůbec zaručeno, že k ní nakonec dojde. Konkurenční prostředí navíc plně ovládají nesmírně bohaté korporace s bezednými rozpočty na výzkum. Tento extrémně volatilní investiční nástroj je tak dnes určen jen a pouze pro ty jedince, kteří dokážou klidně spát s jasným vědomím, že mohou o většinu své počáteční sázky v dohledné době zcela nenávratně přijít.
