Článek
Když se řekne jméno světové značky Nike, většině lidí se okamžitě vybaví ikonická „fajfka“, úspěšní špičkoví sportovci a absolutní dominance na trhu se sportovní obuví a kvalitním oblečením. Na finančních trzích se ovšem tento historický gigant v současnosti potýká s naprosto bezprecedentní krizí, která jeho tržní hodnotu neúprosně srazila na kolena. Poté, co společnost prožila mimořádně hrbolatý začátek letošního roku, se její akcie náhle ocitly v naprostém centru pozornosti všech analytiků i běžných drobných investorů. Aktuálně se totiž akcie Nike (NKE) obchodují na hodnotě pouhých 44,05 dolaru, přičemž během posledního obchodního dne odepsaly dalších 0,32%, tedy 0,14 dolaru. Jde o cenovou úroveň, kterou tento stabilní titul nezažil více než celou jednu dlouhou dekádu. Dramatický a vytrvalý pokles akcií za posledních několik let byl navíc minulý týden extrémně prohlouben masivním výprodejem po zveřejnění velmi zklamávajících a slabých čtvrtletních výsledků. Intenzita tohoto propadu vyvolala obrovskou vlnu vášnivých internetových diskuzí, díky čemuž se akcie Nike okamžitě staly jedním z vůbec nejvíce trendujících témat na sociální síti X.
Pro ostřílené lovce tržních hodnot a zkušené hodnotové investory, kteří bedlivě sledují, jak se tato prémiová a celosvětově milovaná spotřebitelská značka obchoduje s takto obří a strmou slevou oproti svým historickým maximům, může současné nastavení trhu vypadat až neodolatelně lákavě. Současná tržní kapitalizace společnosti se totiž smrskla na 65 miliard dolarů. Ostře sledované 52týdenní obchodní rozpětí jasně ilustruje bolestivý sešup, když se titul pohyboval od maxima 80,17 dolaru až na samotné dno u hranice 43,17 dolaru. Včerejší denní rozpětí mezi 43,56 a 44,36 dolary jasně ukazuje, že trh momentálně přešlapuje na místě a hledá pevnou půdu pod nohama. Objem obchodování na úrovni 903 tisíc kusů, což je hluboko pod dlouhodobým průměrem 18 milionů, naznačuje, že hlavní panika možná ustává. Historie nás učí, že podobné a silné přehnané reakce akciového trhu mohou v určitých případech vytvořit takzvané generační nákupní příležitosti pro opravdu trpělivý a dlouhodobý kapitál. Otázkou však zůstává: jedná se v tomto konkrétním případě o geniální nákup za hubičku, nebo o velmi nebezpečnou hodnotovou past, která spolkne vaše peníze?
Abychom mohli tuto klíčovou otázku spolehlivě rozluštit, musíme se podrobně podívat pod kapotu samotného firemního byznysu. Skutečným a zásadním problémem, který nyní plně formuje a determinuje budoucí výnosy akcií Nike, je pochopitelně čistá ziskovost a udržitelnost marží. Marže zisku před úroky a zdaněním (EBIT) se totiž v posledních letech u této společnosti mimořádně silně a bolestivě zúžila. Ve třetím čtvrtletí fiskálního roku 2026 sice Nike dokázalo doručit úctyhodné celkové tržby ve výši 11,3 miliardy dolarů (což bylo na vykazované bázi de facto beze změny a na měnově neutrální bázi to znamenalo pouze mírný 3% meziroční pokles), jenže skutečný háček leží v nákladech. Zásadním problémem je, kolik dnes firmu reálně stojí tyto prodeje vůbec vygenerovat a uskutečnit.
V uplynulém čtvrtletí se celková EBIT marže společnosti propadla na velmi skličujících a nízkých 5,6%, což představuje citelný pád ze 7,3% zaznamenaných ve stejném čtvrtletí loňského roku. Ačkoliv už toto aktuální zúžení vypadá velmi znepokojivě, skutečný šok přichází až ve chvíli, kdy si graf oddálíme ještě více do minulosti. Pokud se totiž podíváme zhruba o pět let nazpět, zjistíme, že Nike bylo naprosto neuvěřitelně a špičkově efektivním byznysem. Ve fiskálním roce 2021 například EBIT marže firmy sebevědomě kulminovala na hodnotě převyšující 15%. Dnešní úroveň firemní ziskovosti proto bez debat představuje masivní, bezprecedentní a bolestivý propad základní ziskovosti jádrového podnikání. Aktuální hrubá marže (Gross Margin) firmy se podle dostupných dat pohybuje kolem 40,57%. Management vysvětluje tyto silné propady mimo jiné drtivým dopadem vyšších dovozních cel v Severní Americe a také obrovskými restrukturalizačními náklady, které přímo souvisejí s probíhajícím ozdravným strategickým plánem s názvem „Win Now“. Ke všemu se navíc přidala fatální strategická chyba z minulých let, kdy firma tvrdě upřednostnila přímý prodej zákazníkům na úkor svých spolehlivých velkoobchodních partnerů – což je přehmat, který vedení začalo pracně napravovat až v roce 2023.
Ačkoliv tento masivní kolaps marží zní a vypadá na papíře naprosto hrozivě, pro zkušené investory představuje přesně ten důvod, proč by mohla být tato akcie skvělou volbou pro dlouhodobé držení. K dosažení nadstandardních výnosů pro své akcionáře od této chvíle totiž Nike ani v nejmenším nepotřebuje žádný raketový či explozivní růst samotných tržeb. Pokud dokáže stávající management pouze bezpečně stabilizovat celkové příjmy a zároveň se mu podaří úspěšně obnovit EBIT marži na hodnoty blížící se těm z doby před několika lety, celkový zisk na akcii (EPS) naprosto astronomicky a nezadržitelně vystřelí vzhůru. Fundamentální byznys již přitom začíná nenápadně vykazovat první velmi jemné záblesky vytoužené stability. Například na svém klíčovém trhu v Severní Americe společnost ve třetím čtvrtletí dokonce reportovala 3% růst tržeb, čímž vůbec poprvé za poslední dva roky dosáhla stabilního pozitivního růstu napříč úplně všemi prodejními kanály. Návrat k dvojciferné EBIT marži by v příštích letech v podstatě brutálně nakopl čistý zisk, aniž by firma musela prodat o jedinou botu navíc.
Samozřejmě platí, že úspěšný a hladký obrat k lepšímu není zdaleka předem stoprocentně zaručen a společnost před sebou stále má nesmírně obtížné výzvy. Tím vůbec nejpalčivějším a nejděsivějším problémem je přetrvávající extrémní slabost na obrovském trhu takzvané Velké Číny, kde tržby očištěné o měnové vlivy ve třetím kvartálu klesly o hrozivých 10%, a výhled pro čtvrté čtvrtletí počítá s dalším masivním 20% propadem z důvodu razantního čištění tamního trhu. Kvůli těmto bezprostředním a drsným překážkám i kvůli aktuálně dočasně silně stlačeným ziskům může aktuální ocenění firmy vypadat poněkud napjatě. Při ceně zhruba 44 dolarů totiž akcie disponuje poměrem ceny k ziskům (P/E ratio) ve výši 29, což na první pohled opravdu nevypadá jako extra levná záležitost. Jenže tento násobek vychází ze zisků, které byly zcela mimořádně a uměle rozdrceny obřími náklady na restrukturalizaci, masivním propouštěním a nákladnou brutální likvidací skladových zásob.
Když navíc do celé rovnice přidáme solidní roční dividendový výnos, který v současnosti dosahuje nadprůměrné hodnoty 3,67%, nabízí se velmi atraktivní možnost. Tento slušný dividendový polštář bude totiž trpělivým investorům pravidelně a jistě platit v hotovosti jen za to, že si počkají na to, zda firma svůj byznys skutečně znovu úspěšně nakopne. Globálních značek s takto dlouhou historií a ohromující výdrží na celém světě zase tolik není. Všechny tyto faktory silně napovídají, že i když současná situace nemusí být vyloženě a doslova životní „generační“ šancí, propad na 10letá minima zcela nepochybně vytvořil vzácnou a velmi výhodnou příležitost pro postupné budování alespoň menší investiční pozice za více než rozumnou cenu.
