Článek
Americký dolar se od 2. dubna, kdy prezident Donald Trump oznámil nové celní tarify (tzv. "Den osvobození"), nedokáže zotavit a místo toho zůstává pod tlakem. I přes dočasnou dohodu s Čínou a technický odraz akciových trhů se množí názory, že by se mohlo jednat o začátek déletrvajícího trendu oslabování dolaru. A to i přesto, že si americká měna pravděpodobně zachová status světové rezervní měny.
Tarify, rozpočet a recese: dokonalá bouře pro dolar
Podle BofA Global Research na trh doléhá kombinace faktorů, které podkopávají důvěru investorů: nejistota ohledně celní politiky, zvýšené riziko recese a znepokojení nad fiskální politikou Spojených států. ICE Dollar Index (DXY), který měří výkon dolaru vůči šesti hlavním světovým měnám, od počátku dubna oslabil o téměř 4 %.
Ačkoliv uvolnění napětí mezi USA a Čínou přineslo krátkodobý oddech, fundamentální rizika zůstávají. Současné tarify podle ekonomů povedou ke zpomalení růstu a zvyšování cen, což dále oslabí kupní sílu dolaru. K tomu se přidává stále hlasitější kritika nezodpovědné fiskální politiky, která při rekordním zadlužení USA budí obavy doma i v zahraničí.
Historický pohled: dolar jako „zlatá kotva“
Ekonom Dario Perkins z TS Lombard připomíná, že dolar vládne světovému finančnímu systému od roku 1944, kdy vznikl Brettonwoodský systém. Všechny hlavní měny byly tehdy navázány na dolar, a dolar na zlato. Ačkoliv prezident Nixon tuto vazbu v roce 1971 zrušil, mezinárodní postavení dolaru se ještě posílilo.
Perkins však upozorňuje, že vývoj posledních let ukazuje na posun. Spojené státy samy podnikají kroky, které podkopávají důvěru v dolar jako stabilní měnu. Příliš silný dolar je dlouhodobě kritizován jako příčina oslabování amerického průmyslu a nevyrovnaného obchodního salda.
„Trumpova administrativa vídí status rezervní měny jako přítěž, nikoli jako výhodu,“ tvrdí Perkins.
Slabší dolar jako cíl?
Na rozdíl od předešlých vlád, které status dolaru bránily, se Trumpův tým aktivně snaží o oslabování měny. Argumentem je, že silný dolar znevýhodňuje americké vývozce a zničuje konkurenceschopnost. Podle Perkinse je této logice možné rozumět politicky, ale nikoliv ekonomicky. Neexistuje totiž žádný mechanismus, který by USA nutili držet deficit jen proto, že jejich měna je rezervní.
Přesto se zdá, že administrativa dostane to, co chce: slabší dolar jako důsledek vlastní politiky. Kombinace clě, zvyšené nejistoty, geopolitických napětí a fiskální nezodpovědnosti může způsobit dlouhodobý tlak na oslabení dolaru, i když si technicky status rezervní měny udrží.
Co to znamená pro investory?
Slabší dolar má několik důsledků.
- Komodity jako zlato či ropa mohou nadále posilovat.
- Americké akcie firem s příjmy v zahraničí mohou profitovat z kurzových rozdílů.
- Naopak zahraniční investoři mohou být opatrnější, pokud se obávají znehodnocení svých dolarových držben.
Slabší dolar by mohl krátkodobě pomoci americkým exportérům, ale dlouhodobě může signalizovat ztrátu důvěry v americký fiskální systém. A to je větší hrozba, než jakou představují jakékoliv clo.
Shrnutí: Dolar od Trumpova celního zásahu oslabuje a trh začíná věřit, že se jedná o trvalejší trend. Fiskální nerovnováha, politické tlaky a celosvětová snaha o diverzifikaci od dolaru by mohly jeho pozici nadále oslabovat.
