Článek
Rychlý růst cen ropy po eskalaci konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem znovu vyvolal obavy investorů po celém světě. Prudké zdražení energií v posledních dnech přineslo výraznou volatilitu napříč téměř všemi hlavními třídami aktiv.
Podle analytiků však historie ukazuje, že pro vývoj finančních trhů jsou v takových situacích klíčové především dvě proměnné. Tou první je délka trvání samotného ropného šoku. Druhou pak reakce centrálních bank.
Historie ropných šoků nabízí důležitou lekci
Strategický analytik Manish Kabra ze společnosti Société Générale analyzoval pět velkých ropných šoků z posledních padesáti let. Patří mezi ně například ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022, válka v Iráku v roce 2003, válka v Perském zálivu v roce 1990, íránská revoluce v roce 1979 nebo ropné embargo organizace OPEC během války Jom Kippur v roce 1973.
Tyto historické epizody ukazují, že samotný růst cen ropy nemusí být pro finanční trhy katastrofou. Mnohem důležitější je, jak dlouho ceny zůstanou zvýšené a jak na situaci reagují centrální banky.
Délka šoku rozhoduje
Historická data ukazují, že většina ropných šoků postupně odezněla přibližně během tří měsíců. Pokud se ceny ropy stabilizují relativně rychle, dopad na globální ekonomiku bývá omezený.
Naopak dlouhodobě vysoké ceny energií mohou začít výrazně brzdit ekonomický růst. Vyšší ceny ropy totiž zvyšují náklady na dopravu, výrobu i energie, což následně tlačí na růst inflace.
Role centrálních bank
Druhým klíčovým faktorem je reakce centrálních bank, především amerického Fedu. Historie ukazuje, že některé ropné šoky vedly k recesi právě kvůli tomu, že centrální banky reagovaly zpřísněním měnové politiky. V sedmdesátých letech například prudké zvyšování úrokových sazeb zesílilo negativní dopady energetické krize na ekonomiku. Dnes investoři sledují, zda by růst cen ropy mohl znovu oživit inflační tlaky.
Trhy zatím zůstávají relativně klidné
Navzdory dramatickému růstu cen ropy zatím trhy neočekávají dlouhodobý inflační šok. Ukazují to například tržní indikátory inflačních očekávání. Jedním z nich je takzvané „five-year, five-year break-even inflation rate“, které vychází z obchodování amerických státních dluhopisů. Tento ukazatel sleduje očekávanou průměrnou inflaci během pětiletého období začínajícího za pět let. V posledních měsících přitom spíše klesá, což naznačuje, že investoři zatím nepředpokládají dlouhodobý inflační problém.
Jak reagují jednotlivé třídy aktiv
Historická data také ukazují zajímavé rozdíly mezi jednotlivými aktivy během ropných šoků. Ceny ropy v průměru rostou v prvních týdnech i měsících po šoku velmi výrazně. Zlato a americký dolar mají tendenci také posilovat, protože investoři hledají bezpečnější aktiva. Naopak globální akcie často v krátkodobém horizontu reagují negativně. Americké akcie však podle historických zkušeností obvykle překonávají zahraniční trhy.
Trhy sledují vývoj konfliktu
Pro investory proto nyní zůstává nejdůležitější otázkou, jak dlouho bude geopolitické napětí trvat. Krátkodobý ropný šok by mohl mít na ekonomiku jen omezený dopad. Pokud by však konflikt vedl k dlouhodobému narušení dodávek ropy, mohlo by to výrazně změnit výhled globální ekonomiky.
