Článek
Nikdy jsem nebyl velkým příznivcem složitého vánočního pečení. Zatímco někteří lidé mají doma už v listopadu připravených deset druhů cukroví, já většinou přemýšlím, jak si práci co nejvíce zjednodušit. Ne že bych neměl rád domácí sladkosti. Jen se mi nechce trávit celé dny v kuchyni, když se dá spousta věcí připravit mnohem jednodušeji.
Můj zatím největší vánoční objev vznikl vlastně úplnou náhodou. Jednou večer jsem dostal chuť na něco čokoládového. V lednici jsem našel máslo, ve spíži zbytek kakaa a v kuchyňské skříňce několik balíčků obyčejných sušenek. Původně jsem chtěl udělat jen nějakou rychlou sladkost ke kávě, ale nakonec z toho vzniklo cukroví, které se u nás doma stalo vánoční tradicí.
První pokus byl trochu chaotický. Sušenky jsem nasypal do sáčku a začal je drtit. Neměl jsem po ruce váleček, takže jsem použil láhev od minerálky. Ta sice práci zvládla, ale po několika úderech mi došlo, že sousedé musí mít pocit, že v kuchyni něco opravujeme.
Rozdrcené sušenky jsem nasypal do mísy, přidal kakao a změklé máslo. Všechno jsem začal míchat dohromady. Jenže směs byla příliš suchá a odmítala držet pohromadě. Chvíli jsem přemýšlel, jestli jsem někde neudělal chybu, a pak jsem přidal trochu mléka. Najednou se všechno spojilo a vznikla krásně tmavá čokoládová hmota.
Původně jsem chtěl vytvarovat malé kuličky, ale po chvíli mě přestalo bavit patlat se s každým kouskem zvlášť. Vzal jsem menší formu, vyložil ji potravinářskou fólií, směs do ní natlačil a dal do lednice. Říkal jsem si, že z toho snad něco bude.
Když jsem druhý den formu vytáhl, čekalo mě příjemné překvapení. Hmota krásně ztuhla a dala se nakrájet na malé čtverečky. Posypal jsem je kokosem a jeden ochutnal. Byly výborné. Připomínaly čokoládové řezy, jen s příjemně křupavou strukturou sušenek.
Manželka nejprve tvrdila, že už máme cukroví dost a další sladkosti nepotřebujeme. Pak si ale vzala jeden kousek. Následoval druhý a třetí. Děti se přidaly a večer už byla krabička téměř prázdná. Dokonce jsem si musel schovat několik kousků stranou, abych měl co ochutnat druhý den ke kávě.
Od té doby tuhle dobrotu připravuji pravidelně. Její největší výhodou je, že nepotřebuje troubu, složité vybavení ani žádné zvláštní cukrářské schopnosti.
Moje rychlé čokoládové cukroví ze sušenek
Na přípravu budete potřebovat:
- 250 g obyčejných máslových nebo dětských sušenek
- 120 g másla
- 3 lžíce kvalitního kakaa
- 80 g moučkového cukru
- 4 až 5 lžic mléka
- kokos nebo strouhanou čokoládu na posypání
Nejprve sušenky rozdrťte najemno. Nemusí být úplně jako mouka, protože drobné kousky dodají cukroví příjemnou strukturu. Nasypte je do větší mísy, přidejte kakao a moučkový cukr a promíchejte.
Potom přidejte změklé máslo a postupně přilévejte mléko. Všechno důkladně zpracujte, dokud nevznikne hustá hmota, která drží pohromadě. S mlékem raději opatrně. Pokud ho přidáte příliš, směs bude řídká a nebude dobře tuhnout. V takovém případě pomohou další rozdrcené sušenky.
Menší hranatou formu vyložte potravinářskou fólií a připravenou směs do ní rovnoměrně natlačte. Povrch uhlaďte lžící a posypte kokosem nebo nastrouhanou čokoládou. Formu uložte alespoň na tři hodiny do lednice, ideálně přes noc.
Jakmile směs ztuhne, vyklopte ji z formy a nakrájejte ostrým nožem na malé čtverečky nebo obdélníky. Hotové kousky uchovávejte v uzavřené krabičce v lednici.
Já jsem si postupně oblíbil také různé obměny. Někdy přidám hrst nasekaných vlašských ořechů, jindy trochu kokosu přímo do směsi. Výborná je i varianta s rozinkami nebo nasekanými lískovými oříšky. Když chci cukroví trochu slavnostnější, jednotlivé čtverečky ještě zčásti namočím do rozpuštěné čokolády.
Na celém receptu mě baví hlavně to, že se nedá příliš pokazit. Nemusím hlídat troubu, kontrolovat barvu těsta ani řešit, jestli se mi jednotlivé kousky povedly stejně. A když nějaký čtvereček není úplně rovný, nikomu to nevadí.
Dnes už vím, že tohle jednoduché cukroví patří k našim Vánocům stejně jako klasické vanilkové rohlíčky. Dokonce se stalo, že jsem musel připravovat druhou dávku ještě před Štědrým dnem, protože první zmizela rychleji, než jsem čekal.
Jedinou nevýhodou je, že si člověk musí dávat pozor, kolik toho ochutnává. Čokoládové čtverečky jsou totiž tak dobré, že jeden nikdy nezůstane jen jedním. A jestli jsem se díky tomuto receptu naučil něco důležitého, pak to, že na dobré vánoční cukroví opravdu nepotřebujete složité postupy ani drahé suroviny. Někdy stačí pár obyčejných věcí ze spíže a trocha chuti experimentovat.





