Nechtěl jsem se patlat s těstem, tak jsem vyzkoušel kokosové kuličky bez pečení

Když se řekne vánoční pečení, většina lidí si představí vůni čerstvých perníčků, vanilkových rohlíčků a lineckého cukroví. Já si představím hlavně hromadu špinavého nádobí, mouku úplně všude a několik hodin strávených u kuchyňské linky. Ne že bych neměl rád domácí cukroví. Jen jsem nikdy nepochopil, proč si člověk musí před Vánoci dobrovolně přidělávat tolik práce.

Loni jsem se ale rozhodl, že už se nebudu jen dívat, jak ostatní pečou. Chtěl jsem připravit něco vlastního, ale zároveň jsem odmítal válet těsto, hledat vykrajovátka a hlídat troubu. Začal jsem proto hledat recept na nějaké jednoduché nepečené cukroví. Narazil jsem na kokosové kuličky, které vypadaly tak snadně, že jsem si říkal, že je snad ani nemůžu pokazit.

To jsem ještě netušil, jak dokážu zkomplikovat i tak jednoduchou věc.

Vytáhl jsem z kuchyňské skříňky kondenzované mléko, kokos a máslo. Všechno jsem si připravil na linku a sebevědomě oznámil rodině, že dnes budu vyrábět vánoční cukroví. Děti se okamžitě seběhly do kuchyně a chtěly pomáhat. To jsem původně neplánoval, protože jsem měl představu, že za patnáct minut bude hotovo a já se vrátím k televizi.

První problém nastal při míchání. Nasypal jsem do mísy kokos, přidal kondenzované mléko a máslo. Směs byla ale mnohem lepivější, než jsem očekával. Když jsem se pokusil vytvarovat první kuličku, skončil jsem s kokosovou hmotou přilepenou na prstech. Děti se tomu smály a manželka mi doporučila, abych si nejprve namočil ruce.

To skutečně pomohlo. Za chvíli už jsem měl na talíři první várku malých bílých kuliček. Některé byly krásně kulaté, jiné připomínaly spíš brambory. Rozhodl jsem se, že na vzhledu příliš nezáleží. Nakonec je stejně všechny sníme.

Děti se mezitím pustily do ochutnávání. Jedna kulička zmizela ještě před obalením v kokosu, druhá během chvíle skončila v puse a třetí si někdo odnesl neznámo kam. Začínal jsem mít podezření, že největší problém nebude samotná příprava, ale uhlídat hotové cukroví.

Když jsem poslední kuličky obalil v kokosu a uložil do lednice, byl jsem se svým výkonem spokojený. Žádná trouba, žádné složité postupy a minimum nádobí. Po několika hodinách jsem je vytáhl a ochutnal. Byly jemné, vláčné a krásně kokosové.

Největší pochvalu jsem ale dostal od dětí. Prohlásily, že jsou lepší než některé kupované sladkosti. Manželka si také vzala několik kousků a večer už bylo jasné, že příště budu muset připravit dvojitou dávku.

Moje jednoduché kokosové kuličky bez pečení

Na přípravu budete potřebovat:

Do větší mísy nasypte strouhaný kokos, přidejte kondenzované mléko, změklé máslo a vanilkový cukr. Všechno důkladně promíchejte, dokud nevznikne hustá a lepivá hmota. Pokud je směs příliš řídká, přidejte trochu kokosu navíc.

Mísu zakryjte a dejte přibližně na 30 až 60 minut do lednice. Hmota ztuhne a bude se s ní mnohem lépe pracovat. Potom si lehce navlhčete ruce a tvarujte malé kuličky o velikosti vlašského ořechu. Každou obalte ve strouhaném kokosu a skládejte do papírových košíčků.

Hotové cukroví nechte ještě několik hodin odpočívat v lednici. Uchovávejte ho v uzavřené krabičce v chladu.

Časem jsem si recept trochu vylepšil. Doprostřed některých kuliček dávám celou mandli. Je to jednoduchá úprava, ale výsledek chutná výborně. Někdy také část směsi rozdělím a do jedné poloviny přidám trochu kakaa. Na talíři pak mám bílé i čokoládové kuličky.

Jednou jsem dokonce zkusil přidat trochu rumu. Manželka sice tvrdila, že už experimentuji příliš, ale nakonec uznala, že i tahle varianta má něco do sebe.

Dnes už kokosové kuličky patří k našim vánočním tradicím. Nezabírají mi celé odpoledne, nepotřebuji kvůli nim zapínat troubu a zvládnou je připravit i děti. Navíc je to jeden z mála druhů cukroví, u kterého se nemusím bát, že něco připálím.

Zjistil jsem, že domácí vánoční cukroví nemusí být vždycky složité. Někdy stačí pár obyčejných surovin, trochu času v lednici a ochotná rodina, která vám během přípravy polovinu výrobků ochutná. A jestli mám být upřímný, právě takové pečení mě baví nejvíc.