Článek
Každý někoho má..
Řekla jsem si, že je čas s někým být. Ne z nudy, ale protože mi najednou připadalo, že všichni kolem mají někoho, a já pořád sama. Tak jsem si udělala profil. Ne jeden, rovnou tři. A každé ráno jsem si k snídani projížděla nové zprávy jako noviny. Pracovní schůzky střídala rande v kavárnách, na procházkách, u vínka. Všichni byli nějak… vedle. Jeden moc hrr, druhý pasivní, třetí s ex ještě v hlavě. Někteří mi ani nepsali, jen posílali emoji. Rok utekl. Pak druhý. A já si začala říkat, že asi něco dělám špatně.
Jasně, někdy to bylo fajn. Občas jsem se i zasmála. Ale pořád jsem měla pocit, že hledám správný dílek do skládačky, která možná ani neexistuje. A čím víc jsem hledala, tím víc jsem byla unavená.
Náhoda nebo osud?
Byla sobota, jaro, a já se rozhodla jet k mámě. Vzala jsem si kolo. Cesta přes půl města, semafory, lidi, psy, klasika. A pak někde u Smíchova kluk s rozbitým kolem. Seděl na zemi, držel duši a vypadal bezradně. Netuším proč, ale zastavila jsem. Nabídla jsem mu pumpičku. Mluvili jsme asi dvě minuty. Byl vtipnej, trochu zmatenej, ale měl něco, co ti seznamkoví borci neměli – nepředvídatelnost. Vyměnili jsme si čísla jen tak, bez očekávání.
Pár dní na to napsal. Ne: „Ahoj, jak se máš?“ ale něco jako: „Moje kolo tě zdraví, díky tobě zase jezdí.“ Rozesmálo mě to. A pak už to šlo samo. Psaní, kafe, výlet. Pořád jsem čekala, kdy to pokazí, kdy se z něj vyklube další „ten typ“, co jsem už poznala. Nepokazil to.
Začít žít - to je hlavní
Vlastně to celé přišlo až ve chvíli, kdy už jsem si řekla, že na to kašlu. Že už nechci další chaty o ničem, trapná ticha u kávy ani pokusy o první pusu, co je víc rozpačitá než romantická. Nechala jsem to být. A ono si to přišlo. V ten nejvíc obyčejný den. Ne proto, že jsem byla nalíčená, připravená nebo duševně vyrovnaná. Byla jsem jen já. Trochu zpocená z jízdy, trochu otrávená z toho, že zase něco nefunguje, a možná právě proto to celé fungovalo.
Neříkám, že seznamky jsou zlo. Ale někdy jsme tak zaměstnané hledáním, že přestaneme žít. A možná právě tehdy, když to pustíme, se objeví někdo, kdo nepotřebuje dokonalý profil ani správně zvolený emoji. Stačí, že umí vyměnit duši. Na kole i v životě.
