Článek
Taška na zemi
Šli jsme s manželem na odpolední procházku do lesa za vesnicí. Byla neděle, klid, jen lehký vítr a náš pes pobíhal kolem nás s typickým nadšením. Obvykle běhal za klacky nebo stopoval zajíce, ale tentokrát se zničehonic zastavil a zamířil k hustému křoví u cesty.
„Nech toho,“ zavolala jsem, ale on nereagoval. Jen se hrabal mezi větvemi a vrtěl ocasem tak divoce, že jsem věděla, že tam něco našel. Když jsem k němu došla, viděla jsem na zemi starou, špinavou tašku. Byla odhozená, zip rozbitý a celá působila podezřele.
Obsah, který jsem nečekala
Otevřela jsem zip a první, co mě praštilo do nosu, byl zvláštní, nepříjemný zápach. Uvnitř byly papíry, stará mikina a něco, co vypadalo jako peněženka. Vytáhla jsem ji, byla plná dokladů a hned nahoře občanský průkaz.
Zůstala jsem ztuhlá. Na fotce byla žena, kterou jsem znala z našeho městečka, paní, která se před měsícem pohřešovala. Pořád o tom psali na internetu a vylepovali plakáty. „To není možné,“ zašeptala jsem. Manžel přiběhl ke mně. Když viděl doklady, sevřelo se mu hrdlo. „Tohle musíme ohlásit,“ řekl okamžitě.
Policie
Z třesu jsem nebyla schopná držet ani mobil, takže volal manžel. Policie dorazila během deseti minut. Oblast uzavřeli, nasadili rukavice a tašku opatrně převzali.
Ptali se nás, kde přesně jsme ji našli, jestli jsme se dotýkali všeho uvnitř a jestli jsme si něčeho všimli v okolí.
Policista nám řekl, že taška patří k otevřenému případu a že nález může být důležitý. Ale že víc říct nesmí. Ať jedeme domů a počkáme, jestli nás ještě budou kontaktovat.
Večerní telefonát
Asi o čtyři hodiny později mi zazvonil telefon. Policista oznámil, že díky tašce a jejímu obsahu se jim podařilo zúžit oblast pátrání a že nález mohl skutečně pomoct najít ženu nebo aspoň zjistit, co se stalo. „Opravdu jste nám pomohli,“ řekl. Poděkovala jsem, ale těžko říct, jestli jsem se cítila dobře.
Je zvláštní, jak jdete do lesa s představou, že vás čeká jen klidná procházka… a místo toho stojíte nad taškou, která patří někomu, o kom čtete na plakátech. Od té doby chodím kolem toho místa s respektem. A náš pes? Ten se k tomu křoví už ani nepodívá. Jako by věděl, že tam našel něco, co bylo lepší raději nechávat na policii než na nás.
