Článek
Zkušená láska
Když jsme se dali dohromady, bylo jasné, že oba máme za sebou vztahy. Nikdy jsem neměla potřebu se v minulosti babrat, ale zároveň jsem ji neskrývala. Brala jsem to jako součást sebe. Mluvila jsem o ní jen tehdy, když to dávalo smysl. Ne proto, že bych se vracela, ale proto, že mě formovala.
Jednou, úplně mimochodem, jsem zmínila bývalého v souvislosti s prací. Nic osobního, žádné srovnávání. Partner ztuhl a řekl, že mu to není příjemné. Respektovala jsem to. Každý máme své hranice. Jenže postupně začal reagovat pokaždé, když se minulost objevila byť jen okrajově.
Z prosby se stalo nařízení
Jednoho večera mi řekl, že si nepřeje, abych o posledním vztahu mluvila vůbec. Že ho to obtěžuje. Podle něj má minulost zůstat zavřená. Neptal se, jestli mi to nevadí. Oznámil mi to. A dodal, že pokud chci, aby to mezi námi fungovalo, měla bych to respektovat. Najednou jsem si začala hlídat slova. Přemýšlela jsem, co můžu říct a co už ne. Nechtěla jsem vyvolat napětí, tak jsem mlčela. Jenže to mlčení nebylo klidné. Bylo stahující. Měla jsem pocit, že mám vymazat kus svého života, aby byl spokojený někdo jiný.
Zkusila jsem to otevřít. Řekla jsem mu, že minulost není hrozba a nemluvím o ní proto, že bych v ní chtěla žít. Odpověděl, že ho to nezajímá, protože ho zraňuje představa, že jsem s někým byla před ním. V tu chvíli mi došlo, že to není o mně. Je to o jeho nejistotě, kterou po mně chce, abych nesla.
Důležitá hranice
Řekla jsem mu, že si nenechám diktovat, o čem smím mluvit. Minulost je součást mé identity. A že vztah, ve kterém musím mlčet, aby byl klid, není vztah, ve kterém chci být. Neřvala jsem, ani jsem nemusela. Byla jsem klidná a rozhodnutá. Nečekal odpor. Myslel si, že ustoupím. Když pochopil, že to neudělám, otočil to na mě. Že jsem necitlivá a nechápu jeho pocity. Ale ani jednou se nezamyslel nad tím, jaké to je být umlčovaná. A právě to mi potvrdilo, že jsem se rozhodla správně.
Ten vztah skončil brzy poté. Ne kvůli minulosti, ale kvůli budoucnosti, která by byla plná zákazů a přizpůsobování se. Nechci žít s někým, kdo mě přijímá jen po částech. Nechci se cenzurovat, abych uklidnila cizí strach. Dnes vím, že partner nemá právo mazat moje zkušenosti. Minulost není konkurence. Je to příběh, který mě dovedl tam, kde jsem. A pokud někdo nezvládne slyšet, že jsem žila i před ním, pak se mnou nežije doopravdy. A tohle už trpět nebudu.
