Článek
Kontrola u pokladny
Byl to úplně obyčejný nákup. Pár věcí na vaření, nějaká drogerie a láhev vína k večeři. Stála jsem ve frontě, přede mnou maminka s dítětem, za mnou starší pán s novinami. Všechno šlo jako po másle, dokud jsem nepřijela s košíkem k pokladně. Prodavačka si mě přeměřila pohledem a pak řekla: „Můžu se podívat, jestli tam nemáte něco schovaného?“
Na okamžik jsem zůstala ztuhlá. Myslela jsem, že jsem špatně slyšela. Ale ona zcela vážně přešla ke mně a nakoukla do košíku. „Jen pro jistotu,“ dodala tónem, který zněl víc obviňujíc než opatrně. Lidé ve frontě zpozorněli. Cítila jsem, jak mi rudnou tváře, ale zároveň jsem nevěděla o ničem, co bych skrývala.
Nechtěný trapas
„Prosím vás, klidně se podívejte,“ řekla jsem klidně, i když se mi třásly ruce. Naklonila se, nadzvedla tašku a v tu chvíli zpod ní vypadl balíček seniorských plenek. Vůbec jsem nevěděla jak se mi plenky ocitly v košíku, ale rozhodně jsem si je nechtěla kupovat. Lidé ve frontě se rozesmáli, protože už na první pohled bylo jasné, že mi rozhodně nepatří.
Prodavačka se na mě podívala a já začala koktat: „Já… já se omlouvám, to mi musel někdo položit do košíku omylem…“ A potom jsem se rozesmála. „To doufám,“ odpověděla mi prodavačka s úsměvem, „protože kdybyste je opravdu potřebovala, byla bych opravdu překvapená.“ Smích se rozléhal po celé pokladně a i starší pán za mnou si otíral brýle, aby mu neukápla slza.
Když jsme se nakonec zasmáli všichni
Já jsem byla celá červená a omlouvala se snad pětkrát. Prodavačka mi mezitím vysvětlila, že ten den měli několik případů drobných krádeží a že má prostě povinnost kontrolovat. Nezlobila jsem se na ni, spíš mi jí bylo líto. Poděkovala jsem jí, že dělá svou práci poctivě, ale zároveň jsem jí řekla, že příště by možná stačilo méně podezření a víc úsměvu.
Když jsem odcházela z obchodu, lidé ve frontě se ještě usmívali. Jeden pán dokonce zavolal: „Ať vám ty plenky vydrží dlouho!“ A já mu odpověděla: „Nebojte, zatím ještě zvládám sama!“ Domů jsem šla s pocitem, že někdy i nepříjemná situace může skončit smíchem, když se člověk rozhodne nebrat se tak vážně.
