Článek
Sousedské spory
Bydlíme s manželem už přes patnáct let na kraji vesnice. Kolem sebe máme pár sousedů, co si pomůžou, když je potřeba. Tedy až na jednoho, našeho souseda, se kterým sdílíme hranice pozemku. Ten nám poslední rok pil krev tak, že jsem už nemohla ani v klidu věšet prádlo, aniž bych nečekala nějaký naschvál. Nejvíc nás ale štval náš společný plot. Respektive jeho neustálé poškozování.
Nejdřív to začalo nenápadně. Ulomené prkno, vyšlapaná tráva, pak se jednou objevila díra, jakoby do toho někdo kopl. Mysleli jsme, že je to nějaké zvíře, opravili jsme to. Jenže o týden později znova. Manžel byl vzteky bez sebe, protože ten plot dělal vlastnoručně a dalo mu to dost práce. „Tohle už není náhoda,“ říkal. „Někdo nám ho ničí schválně.“ A měl pravdu.
Kdo to byl
Jednou jsme dokonce slyšeli v noci ránu. Manžel vyběhl ven, ale nikoho nechytil. Zato jsme našli čerstvě poškozený kus a otisk boty. Od té chvíle bylo jasno, někdo si z nás dělá blázny. A podezření rychle padlo na souseda od vedle. Byl to ten typický bručoun, co má pořád se vším problém, a hlavně, už několikrát se o našem plotu zmínil, že mu zabírá výhled.
Manžel řekl, že už toho má dost, a připravil malou past. Nenápadně nainstaloval kameru na stromek u skleníku, co mířila přímo na plot a do trávy u podezřelého místa nasypal netoxický, ale velmi špinivý prášek, takže pokud by se tam někdo pohyboval, nechával by po sobě stopy. K tomu přidal drátek s miniaturní rolničkou.
Máme viníka
A jak to dopadlo? Už druhou noc po nastražení pasti jsme záznam měli. Soused ve dvě ráno přišel, kopl do plotu a při odchodu pořádně uklouzl, celý se zamazal a do toho se spustila rolnička. Ráno k nám přišel s výrazem, že spadl do žumpy a že nám asi trochu rozbil plot.
A manžel? Ten mu na oplátku pustil video na mobilu. Soused nezůstal ani na kafe a hodně rychle od nás utekl. Přišlo mi, že se dost styděl a nechtěl s námi vůbec mluvit. Od té doby nám na plot nikdo nesáhl.
