Článek
Kde jsou bonusy
Na konci roku jsem se těšil na bonusy. Byly vždycky příjemným přilepšením, které nám pomohly zaplatit dovolenou nebo něco navíc pro děti. Šéf je naznačoval už měsíce a já počítal s tím, že díky nim si letos dopřejeme něco lepšího. Jenže když přišla výplata, zůstal jsem zírat. Bonusy nikde.
Šel jsem se zeptat nadřízeného a ten mi suše řekl, že firma letos šetří, takže odměny nebudou. Cítil jsem se podvedený. Dřel jsem přesčasy, tahal práci i domů a výsledek? Nic. Zklamaný a vyčerpaný jsem večer přišel domů a chtěl se svěřit manželce. Čekal jsem pochopení nebo aspoň slova útěchy. Jenže místo toho jsem slyšel něco, co mi vyrazilo dech.
Nečekaná reakce
„A co dovolená? Slíbil jsi, že pojedeme. Jestli na ni nemáme, tak jsi mi k ničemu,“ řekla tvrdě, skoro bez emocí. Zůstal jsem stát beze slov. Myslel jsem, že pochopí, jak mě celá situace štve. Místo toho mě srazila ještě víc. Najednou jsem měl pocit, že nejsem partner, ale jen bankomat, který selhal.
Celý večer jsem přemýšlel, co tím myslela. Vždyť nikdy předtím takhle přímo neřekla, že mě hodnotí jen podle peněz. Ano, věděl jsem, že si potrpí na komfort a ráda se ukazuje, ale myslel jsem, že mezi námi je víc než jen finanční jistota. Pár dní nato jsme se skoro nebavili. Já jsem byl zraněný, ona uražená, že jsem jí „zničil plány“. V práci jsem sotva fungoval a doma panovalo dusno. V hlavě mi pořád dokola zněla její věta: „Jsi mi k ničemu.“
Nezdravý vztah
Postupně jsem pochopil, že problém není jen v bonusu, ale v našem vztahu. Pokud mě manželka dokáže shodit kvůli jedné nevyplacené prémii, co by se stalo, kdybych přišel o práci úplně? Uvědomil jsem si, že naše manželství stojí na tenkém ledě a že láska, kterou jsem si myslel, že máme, možná nikdy nebyla tak hluboká, jak jsem doufal.
Od té doby se dívám na naši budoucnost jinak. Už nechci být jen prostředkem k jejím cílům. A i když mě její slova bolela víc než ztracené peníze, otevřela mi oči. Protože někdy teprve krize ukáže, co si o vás váš partner doopravdy myslí.
