Hlavní obsah
Příběhy

V supermarketu jsem potkala sousedku. Chovala se tak, že mi z ní bylo na zvracení

Foto: senivpetro/freepik.com

V supermarketu jsem narazila na sousedku, se kterou jsem měla vždycky korektní vztahy. Jenže její chování u pokladen mi způsobilo odpor, až se mi zvedal žaludek.

Článek

Návštěva obchodu

Se sousedkou z vedlejšího vchodu jsme se znaly spíš od vidění. Sem tam jsme prohodily pár slov na chodbě, popřály si hezký den nebo probraly počasí. Nikdy jsem o ní nepřemýšlela víc, než bylo nutné. To se změnilo v den, kdy jsme se potkaly v supermarketu. Byl pátek odpoledne a obchod praskal ve švech. Lidé spěchali nakoupit zásoby na víkend a u pokladen se tvořily dlouhé fronty.

Když jsem se postavila do jedné z nich, všimla jsem si, že přede mnou stojí právě sousedka. Měla plný vozík a tvářila se znuděně. Všechno probíhalo normálně, dokud nepřišlo na placení. Pokladní jí oznámila částku a ona začala hledat peněženku. Místo aby ji klidně podala, spustila tirádu o tom, že „v tomhle krámu je všechno předražené“ a že „za jejího mládí to stálo polovic“.

Zbytečná scéna

To bych ještě pochopila, každý si občas postěžuje. Jenže ona se rozjela dál. Začala pokladní vyčítat, že se určitě schválně pomýlila, protože částka je „určitě vyšší, než má být“. Přitom jsem jasně viděla, že žena za kasou markovala úplně normálně. Sousedka ale dělala scénu, až se lidé ve frontě začali ošívat. Mně bylo trapně jen stát poblíž.

Když jí pokladní slušně vysvětlila, že účtenka sedí, sousedka teatrálně protočila oči a začala nahlas nadávat, že „všichni jsou zloději“. Pak se otočila na zákazníky za sebou a prohlásila: „Vidíte to? Tady vás okrádají před očima.“ V tu chvíli se mi udělalo fyzicky špatně. Nejen z toho, jak se chovala k pokladní, která byla klidná a profesionální, ale i z toho, jak se snažila vtáhnout nás ostatní do svého malého divadla.

Ostuda

Nakonec peníze hodila na pult, aniž by je pořádně spočítala, popadla tašky a s teatrálním gestem odešla. Pokladní se jen tiše omluvila dalšímu zákazníkovi a pokračovala v práci. Já jsem mezitím stála s pocitem, že jsem právě viděla úplně jinou tvář své sousedky. Doma se usmívala a působila mile, ale tady ukázala, jak umí být hrubá a bezohledná.

Od té doby, kdykoli ji potkám na chodbě, už ji nevnímám stejně. Vždycky se mi vybaví její řev v supermarketu a pocit, který jsem tehdy měla – že mi je z jejího chování na zvracení.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz