Článek
Oblíbená restaurace
Do restaurace, kde se celý incident odehrál, jsem chodila ráda. Byla kousek od práce, měli tam dobré denní menu a většinou příjemnou obsluhu. Ten den jsem si objednala svíčkovou. Byla jsem po náročném dopoledni, hladová a těšila jsem se, že si jídlo vychutnám v klidu, než se zase vrhnu do povinností.
Jídlo přinesl mladý číšník, kterého jsem si předtím nikdy nevšimla. Položil talíř na stůl a odešel. Začala jsem jíst, když se vrátil, aby obsloužil stůl za mnou. V tom okamžiku se stalo něco, co by mě ani ve snu nenapadlo. Zastavil se u mého stolu, pohlédl na mě a nahlas tak, aby to slyšeli i ostatní hosté pronesl: „Paní, vy takhle neslušně jíte i doma?“
Co je to za drzost
Na pár vteřin jsem zůstala úplně zaskočená. Vůbec jsem nechápala, co tím myslí. Ano, možná jsem si nabrala trochu víc omáčky na vidličku, ale rozhodně jsem nedělala nic, co by se dalo označit za nevychovanost. Okolo sedící lidé se začali ošívat, někteří se smáli, jiní kroutili hlavou. Já jsem jen seděla s otevřenou pusou a cítila, jak se mi hrne krev do tváří.
Zmohla jsem se jen na otázku, jestli to myslí vážně. On se usmál a dodal: „No tak, berte to s humorem.“ Jenže já se bavit nedokázala. Byla jsem host, který si přišel sníst a zaplatit oběd, ne terč posměchu. Vstala jsem, šla k baru a požádala o účet. Majitel restaurace, který stál opodál, viděl moji reakci a zeptal se, co se stalo. Když jsem mu to řekla, tvářil se rozpačitě, omlouval se a sliboval, že si s číšníkem promluví.
Už je pozdě
Jenže ta omluva už pro mě nic neznamenala. Celý oběd jsem měla zkažený a chuť k jídlu ta tam. Odešla jsem s pocitem trapnosti a ponížení, jako bych udělala něco špatného já. Doma jsem o tom vyprávěla manželovi a ten se nestačil divit. Tvrdil, že bych to měla nahlásit oficiálně, že podobné chování do gastronomie nepatří.
Já jsem ale měla jedinou jistotu, a to že do té restaurace už nikdy nevkročím. Z jedné nevinné pauzy na oběd se stal zážitek, na který jen tak nezapomenu. A pokaždé, když usedám k cizímu stolu, mám v hlavě otázku, zda se na mě někdo zase nebude dívat s posměchem.
