Článek
Generační rozdíly
Moje vnučka je šikovná, bystrá a moderní technika jí jde doslova od ruky. Já naopak u počítače bojuji i s tím, co je pro ni naprostou samozřejmostí. Nedávno se stalo, že jsem se snažila napsat e-mail a stále jsem se nemohla dostat k tomu, jak vložit přílohu. Ona stála za mými zády, usmívala se a nakonec vyprskla smíchy: „Babi, ty jsi fakt úplně mimo, tohle je tak jednoduché.“ Zabolelo mě to. Ne proto, že by mi chtěla ublížit, ale protože jsem si uvědomila, jak moc se naše světy liší.
Jenže osud má zvláštní smysl pro humor. O pár dní později přišla ke mně domů se slzavýma očima. Rodiče jí prý zakázali používat notebook, protože zanedbávala školu a vysedávala dlouho do noci na sociálních sítích. Najednou ta, která se mi ještě před pár dny smála, stála přede mnou a prosila, jestli bych jí nepůjčila ten svůj starý stroj.
Malá lekce
V tu chvíli jsem cítila zvláštní směs emocí. Na jednu stranu zadostiučinění, vždyť přece já, ta „nešikovná“, mám teď něco, co ona potřebuje. Na druhou stranu jsem věděla, že trest od rodičů má svůj důvod a že bych jejich rozhodnutí neměla podkopávat. Vnučka na mě upírala své velké oči a slibovala, že bude rozumná, že notebook použije jen k učení.
Nakonec jsem jí přístroj opravdu půjčila, ale s podmínkou. Sedla si vedle mě a musela mi nejprve ukázat, jak některé věci fungují. Krok za krokem mě učila, jak se ukládají soubory, jak se připojit k videohovoru nebo jak najít informace, které mě zajímají. Smála se pořád, ale tentokrát jinak, mile a s trpělivostí. A já jsem cítila, že se mezi námi něco změnilo.
Společný čas
Začaly jsme se scházet častěji, a pokaždé, když notebook otevřu, připomenu si její první smích i následnou prosbu. Uvědomila jsem si, že technika nás nemusí rozdělovat, ale může být mostem mezi generacemi. Zatímco ona mi ukazuje svět moderních aplikací, já jí předávám své životní zkušenosti. A obě se učíme, každá svým způsobem.
Z malého výsměchu se nakonec stala příležitost. Ona zjistila, že není samozřejmé mít všechno hned k dispozici a že někdy musí člověk poprosit o pomoc. Já zase poznala, že i v mém věku se můžu učit nové věci, a navíc díky ní. A i když mě její první smích bolel, nakonec nás tahle situace sblížila víc, než bych čekala.
