Článek
Po únoru 1948 se Československo ocitlo pod kontrolou nového komunistického režimu, který rychle upevňoval moc a odstraňoval všechny potenciální oponenty. Lidé, kteří se ocitli pod politickým tlakem, čelili pronásledování a omezování osobní svobody, hledali jedinou možnost, jak uniknout, útěk na Západ. Režim však reagoval tvrdě a promyšleně. Jednou z nejzákeřnějších metod, jak kontrolovat emigraci a zároveň získat informace o disidentech, byla akce „Kámen“.
Akce Kámen probíhala přibližně v letech 1948–1951 a nebyla jen jednorázovou operací, ale souborem dílčích provokačních akcí, jejichž cílem bylo odhalit osoby usilující o útěk, jejich kontakty a aktivity. Na území pohraničí byly vytvářeny falešné hranice, které měly na první pohled působit jako skutečné. V budovách připomínajících stanice americké vojenské kontrarozvědky či britské úřady se nacházely uniformované hlídky a cedule v cizích jazycích. Uprchlíci věřili, že právě překročili státní hranici a dostali se do bezpečí, ale ve skutečnosti zůstávali na československém území, kde je čekalo zatčení a represivní řízení.
Proces byl vždy pečlivě připraven. Převaděči vedli uprchlíky k falešné hranici a předstírali, že zajišťují bezpečný přechod. Po vstupu do budovy je „uvítal“ muž v uniformě, nabídl jim čaj a pokládal otázky na kontakty, plány a známé. Lidé odpovídali otevřeně, přesvědčeni, že jsou na Západě. Následovalo zatčení StB a výslechy, které často vedly k odsouzení za pokus o neoprávněné překročení hranice nebo protistátní činnost. Majetek rodin byl zabaven a životy poznamenány na celý zbytek života.
Akce Kámen se uskutečňovala v několika lokalitách západních Čech, například u Všerub, Mariánských Lázní, Aše, Chebu či Kdyně. Zde byly vybudovány inscenované přechody, často poblíž hrází rybníků nebo v odlehlých lesních oblastech, které měly působit důvěryhodně. O těchto místech dnes připomínají pamětní tabule a naučné stezky, které zachycují příběhy lidí, kteří hledali svobodu, ale našli past.
Celkový počet osob, které se staly oběťmi akce Kámen, není přesně znám. Historici hovoří o několika stovkách lidí, kteří prošli falešnými přechody, byli zadrženi a vystaveni represím. Tyto akce měly nejen přímý dopad na životy jednotlivců a rodin, ale také sloužily StB k získávání informací o kontaktech, skupinách a aktivitách lidí, kteří se snažili udržet kontakt se Západem či disidentskými kruhy.
Akce Kámen je připomínkou nejen historických událostí, ale i toho, že svoboda není samozřejmá a že touha po ní může být zneužita mocí. Dnes naučné tabule a pamětní místa u Všerub, Mariánských Lázní a dalších lokalit připomínají odvahu, kterou lidé podstupovali, a zároveň varují před manipulací a zneužitím důvěry. Připomínka těchto událostí má význam jak pro historické studium, tak pro pochopení hodnot, které stojí za ochranou a obranou svobody a lidské důstojnosti.
---
Ověřené případy
1. Jan Prošvic a rodina (Všeruby, Domažlicko)
Jan Prošvic, podnikatel, se svou manželkou a dvěma dětmi byli dovedeni převaděčem ke falešnému přechodu u Všerub. V dobré víře vstoupili do budovy inscenovaného „amerického úřadu“, kde byli vyslýcháni a následně zatčeni StB. Majetek rodiny byl zabaven a podnik zlikvidován. Tento případ je považován za první dokumentovanou akci Akce Kámen.
2. Skupina 14 osob včetně dětí (Háj u Lázní Kynžvart, Karlovarsko)
Skupina byla přivedena k falešnému přechodu poblíž Háje u Lázní Kynžvart. Celá skupina byla po krátkém pobytu v budově, která měla připomínat západní úřad, zadržena StB a vystavena výslechům. Tento případ ilustruje hromadné zatýkání v rámci akce a dokumentuje postup StB při získávání informací o uprchlících a jejich kontaktech..
Na hrůzy Akce Kámen bychom neměli nikdy zapomenout. Tato temná kapitola připomíná, kam až může vést zneužití moci a jak snadno se může naděje změnit v past. Jen paměť a pravda mohou zabránit tomu, aby se podobné činy někdy opakovaly.
