Článek
Na okraji obce Nelahozeves, nedaleko břehů Vltavy, se nachází lokalita, která je dlouhodobě považována za významnou starou ekologickou zátěž. Pod povrchem se zde dodnes nacházejí tisíce sudů se styrenovými smolami, odpadem vznikajícím při chemické výrobě. Přestože se o problému ví již několik desetiletí, definitivní odstranění uloženého odpadu se dosud nepodařilo.
Historie skládky sahá do 60. let 20. století, kdy tehdejší chemický průmysl hledal způsoby ukládání odpadů vznikajících při výrobě styrenu. V prostoru u Nelahozevsi bylo podle dostupných údajů postupně uloženo přibližně 23 000 až 23 500 sudů obsahujících styrenové smoly. Odpady byly ukládány ve vrstvách a následně překrývány zeminou. V době svého vzniku odpovídal způsob nakládání s průmyslovými odpady tehdejším zvyklostem, které se od současných environmentálních standardů výrazně lišily.
Na rizikovost lokality upozornil již požár, který skládku zasáhl v roce 1974. Událost poukázala na hořlavost uloženého materiálu a na možná bezpečnostní rizika spojená s jeho skladováním. Skládka však zůstala na místě a byla následně překryta a zabezpečena tehdy dostupnými prostředky.
Styrenové smoly vznikají jako vedlejší produkt při výrobě styrenu. Odborné studie upozorňují, že mohou obsahovat látky představující riziko pro životní prostředí. Dlouhodobě sledovanými tématy jsou zejména možné dopady na půdu a podzemní vody. S postupující korozí kovových sudů se navíc zvyšuje obava z případných úniků jejich obsahu do okolního prostředí.
Po roce 1989 se problematika skládky dostala více do veřejné debaty. Následovaly průzkumy, odborné studie i návrhy možných sanačních opatření. Přestože byla část odpadu v minulosti odvezena a zlikvidována, podle údajů uváděných obcí a některými médii zůstávají v lokalitě stále tisíce sudů. Odhady se nejčastěji pohybují kolem 16 až 17 tisíc kusů.
Jedním z důvodů dlouholetých průtahů byly otázky odpovědnosti za sanaci a financování celého projektu. V průběhu let se měnily kompetence jednotlivých institucí i právní pohled na řešení starých ekologických zátěží. Výsledkem byla situace, kdy se hledání definitivního řešení opakovaně prodlužovalo.
Mezi nejvýraznější kritiky dosavadního postupu patří samotná obec Nelahozeves. Její vedení dlouhodobě upozorňuje, že lokalita může představovat riziko pro životní prostředí a že dosavadní opatření nepřinesla konečné řešení. Obec opakovaně vyzývá k odstranění uloženého odpadu a k důkladné sanaci území.
Problematikou se v minulosti zabývaly také orgány Středočeského kraje, stejně jako státní instituce odpovědné za ochranu životního prostředí. Postupně byly posuzovány různé varianty řešení, od monitoringu a technického zabezpečení lokality až po úplné odstranění uloženého odpadu. Debaty o nejvhodnějším postupu však trvaly řadu let.
Významný posun nastal v roce 2025, kdy Krajský soud v Praze rozhodl, že příslušné úřady musí situaci aktivně řešit. Soud se zabýval otázkou, zda současný stav lokality vyžaduje další kroky ze strany státních orgánů. Rozhodnutí bylo vnímáno jako důležitý moment v dlouholetém vývoji celé kauzy. Následně se případem zabýval také Nejvyšší správní soud.
Kauza styrenových smol v Nelahozevsi bývá často uváděna jako příklad složitosti řešení starých ekologických zátěží. Ukazuje, jak dlouho mohou přetrvávat důsledky průmyslové činnosti z minulého století a jak náročné bývá hledání technického, právního i finančního řešení.
Budoucnost lokality zatím není definitivně rozhodnuta. Jisté však je, že otázka dalšího postupu zůstává aktuální a že osud skládky bude i nadále předmětem zájmu místních obyvatel, odborníků i státních institucí.
---
Styrenové smoly byly do lokality ukládány v době socialismu tehdejším státním chemickým průmyslem, především v souvislosti s výrobou styrenu v podniku Kaučuk. Právě určení odpovědnosti za odstranění této historické ekologické zátěže je jedním z důvodů, proč se její řešení táhne již několik desetiletí. Zatímco viník vzniku skládky patří minulosti, následky zůstávají dodnes.
Je přitom důležité připomenout, že Nelahozeves není jen místem spojeným s touto ekologickou kauzou. Obec je známá svým renesančním zámkem, rodným domem a muzeem Antonína Dvořáka, oblíbeným sadem Višňovka, kde se pravidelně setkávají místní obyvatelé, i aktivním infocentrem, které by mohly mnohé obce závidět. Právě proto místní vnímají skládku styrenových smol jako problém, který vrhá stín na jinak krásné místo s bohatou historií a živou současností.
ČT24, Skladka, Styreny, Rozhodnutí soudu, Styreny, Stránky muzea A. Dvořáka, Stránky obce
