Článek
Když se ráno zvedá opar z údolí říčky Brtnice a první paprsky proklouznou mezi korunami buků, z mlhy se pomalu vynoří hrad. Zřícenina, tichá, zborcená a přesto majestátní. Kdo tu jednou stál, ví, že Rokštejn není jen hromada kamene. Je to místo, kde se dějiny mísí s legendami a kam se čas bojí vstoupit.
Zrození rudého kamene
Na počátku byl jen skalnatý ostroh a dřevěná tvrz. Psal se rok 1289, když listiny poprvé zmiňují rytíře jménem Rutho de Rutensteyn – tedy „Ruth z Rudého kamene“. Název nebyl náhodný, slunce, které zapadalo nad údolím, barvilo skálu do nachova, a podle té barvy dostal hrad své jméno.
Z dřevěného hrádku se brzy stal hrad kamenný. Páni z Kněžic jej obehnali hradbami a postavili vysokou věž, odkud bylo vidět na míle daleko. Brtnické údolí bylo tehdy hustě zalesněné, plné divoké zvěře, a cesta sem nebyla snadná, kdo sem dorazil, musel být buď pán, nebo člověk, který se nebál lesa.
Ve 14. století se Rokštejn dostal do rukou markraběte Jana Jindřicha, bratra samotného Karla IV. Ten nechal hrad přestavět v duchu své doby, vznikl dvojhrad, spojený mostem, s trojnásobným opevněním a mohutnou hranolovou věží vysokou téměř sedmnáct metrů. Byl to strategický bod,střežil cesty mezi Jihlavou a Brtnicí, a markrabě si tu údajně nechával ukrývat listiny i poklady.
Oheň, meč a zánik
Po Janově smrti se Rokštejn dostal do rukou rodu Valdštejnů. Ale noví páni už v něm sídlit nechtěli. Husitské války zemi rozervaly a hrad byl několikrát dobyt a vypálen. Kroniky zmiňují, že část zdí se zřítila po útoku, a hradní paní s dětmi uprchla přes tajnou chodbu do údolí Brtnice. Nikdo ji už nikdy neviděl.
Po roce 1467 se Rokštejn v písemnostech objevuje už jen jako „hrádek pustý“. Zdi se začaly rozpadat, stromy prorůstaly mezi kameny a z kdysi mocného hradu zbyly jen torza zdí. Po staletí tu vládl klid a možná právě proto tu přežily pověsti, které vyprávějí o tom, že hrad nikdy docela neusnul.
Pověsti, které přežily
Jedna z nejstarších pověstí vypráví o pánovi, který chtěl postavit hrad rychleji, než dovolovala lidská ruka. Když mu došly peníze i dělníci, přivolal čerta. Ten slíbil, že postaví hrad za jedinou noc,výměnou za duši pána, pokud do svítání nezakokrhá kohout.
A čert se pustil do práce. Nosil kameny od Brtnice, kladl jeden na druhý a hrad rostl neuvěřitelnou rychlostí. Už zbývalo jen položit poslední kámen na věž, když jedna bystrá vesničanka, která pána milovala, tajně rozhrnula závěs a probudila kohouta. Ten zakokrhal a čert, zmatený, myslel, že je ráno. Zařval, hodil kamenem přes údolí a zmizel. Hrad zůstal nedokončený. A kámen prý dodnes leží v lese pod zříceninou.
O loupeživém rytíři
Jiná pověst mluví o rytíři, který sídlil na Rokštejně později. Byl krutý, tvrdý a loupežil široko daleko. Poddané bil, ženy zneužíval a kupce přepadával. Uloupené zlato ukrýval hluboko ve sklepích hradu. Když zemřel, žádný kněz mu nechtěl dát rozhřešení a tak se říká, že jeho duše byla zatracena.
O Dušičkách se prý ze sklepení ozývá dunění, jako by někdo klepal o stěnu železnými okovy. „To rytíř počítá své zlaťáky,“ šeptají místní, „a čeká, až mu je někdo přijde vzít.“
Ztracený hrad a znovu nalezené dějiny
Po staletí Rokštejn spal. Stromy skryly jeho věž, mechy přikryly nádvoří. Teprve v 80. letech 20. století se na místo vydali archeologové z Masarykovy univerzity. Odkryli více než 2 000 m² zasutých základů, nalezli zbytky keramiky, zbraní i mincí, které vyprávějí o životě, jenž tu kdysi bublal.
Dnes je Rokštejn jedním z nejlépe prozkoumaných hradů Vysočiny, zapsaný jako kulturní památka. Na místě původního jádra stojí věž, z níž lze dohlédnout na Brtnické údolí i dál k Jihlavě. Když tu stojíte o samotě, slyšíte šumění říčky a vítr, který se prohání rozbitým oknem paláce. A možná, možná i tiché šramocení kroků, které už dávno nikdo neudělal.
Itinerář pro cestu na Rokštejn
Zřícenina hradu Rokštejn leží asi 12 km jihovýchodně od Jihlavy, u obce Panská Lhota.
Jak se tam dostat.
Autem. Z Jihlavy po silnici směrem na Brtnici, v obci Panská Lhota je značené parkoviště.
Vlakem. Linka Jihlava – Třebíč, vystoupit na zastávce Brtnice-Rokštejn, odtud pěšky asi 1,5 km po žluté turistické značce.
Doporučená trasa pěšky:
Z Brtnice po modré značce údolím říčky (cca 5 km, nenáročné).
Z Panské Lhoty: po žluté turistické značce (asi 1,5 km).
Možno propojit s výletem do Brtnického zámku nebo zříceniny hradu Rudíkov.
Přístupnost. Zřícenina je volně přístupná celoročně. V letních měsících probíhají komentované prohlídky archeologů z MU Brno.
