Článek
Po roce 2000 došlo k posunu ve dvou rovinách. Putin uznává omezené globální kapacity Ruska a orientuje se na postsovětský prostor – tzv. blízké příhraničí. Druhou je koncepce „Ruského světa“ (Russkiy Mir) – vágní pojem, zahrnující jazykovou, náboženskou a kulturní sféru vlivu. Použit jako záminka pro anexi Krymu. Cílem je obrana ruských zájmů tam, kde žijí rusky mluvící menšiny, což může destabilizovat sousední státy jako Ukrajinu, Gruzii, Moldavsko či pobaltské republiky.
Eurasianismus chápe Rusko jako specifickou civilizaci, která není ani evropská, ani asijská. V tomto duchu vznikají různé proudy. Jedním je prozápadní proud tvrdící, že bez Evropy Rusko ztratí relevanci. Druhým jsou expanzionisté (např. Dugin, Žirinovskij) stavící Rusko proti Západu jako soběstačnou alternativu. Další vidí Rusko jako most mezi Východem a Západem, což je pragmatický přístup, využívající polohu Ruska. Tento koncept čerpá i z historické představy „Třetího Říma“ – mesiášského poslání Ruska jako ochránce pravoslaví a tradičních hodnot.
Rusko od 90. let reagovalo defenzivně – bez kapacit aktivně zasahovat, snažilo se zakonzervovat status quo. Po roce 2000, a zejména po roce 2022, se však posiluje ofenzivní realismus. Cílem je obsazovat mocenské vakuum v prostoru bývalého SSSR. Využívá se nárůstu cen energetických surovin, militarizace a ideologické mobilizace obyvatelstva. Zde se promítá klasický realistický pohled: moc, území a schopnost projekce síly jsou klíčovými faktory.
I přes rétoriku o „multipolárním světě“ se Rusko stává regionální velmocí s globálními ambicemi, ale omezenými prostředky. Důvody jsou ekonomická izolace, sankce a dekarbonizace Západu, demografický úpadek a technologická zaostalost, ztráta měkké síly a určité narušení vztahů s bývalými spojenci.
Ruská geopolitika dnes balancuje mezi imperiální nostalgií a pragmatickým přežitím. „Ruský svět“ je pružný koncept – kulturní, historický, jazykový – ale slouží konkrétním cílům: legitimizaci vlivu a zásahů mimo území federace.
V očích ruských elit je svět stále hrou s nulovým součtem, kde zisk jednoho znamená ztrátu druhého. A Rusko si nehodlá připustit, že by ve světě bez impéria mohlo mít jinou než imperiální roli.
