Článek
Freemantle, kousek jižně od Perthu, největšího města Západní Austrálie, byl historicky klíčovým přístavem, kam připlouvaly zaoceánské parníky s tisíci přistěhovalců. Z Čechů byl jedním z prvních Josef Polák (1844-1899) z Benátek nad Jizerou, který se zde vylodil roku 1877 a pracoval jako zahradník v sídle britského guvernéra v Perthu. Účastnil se také expedic, při nichž sbíral cenné botanické, zoologické a mineralogické vzorky. Jeho redakčně upravené deníkové zápisy vyšly v Praze v 60. letech coby dobrodružný román pod titulem Zlato na labutí řece.
Freemantle se od skromného přístaviště v ústí řeky Swan postupně rozvinul v obrovský komplex a dopravní terminál, který se zejména po druhé světové válce stal hlavní vstupní branou pro imigranty z celého světa, včetně našinců. Austrálie tehdy měla pouhých sedm milionů obyvatel a vláda v Canbeře vyhlásila vládní program s heslem „Populate or Perish“ (Zalidnit, nebo zahynout), mající za cíl masivně zvýšit počet obyvatel a zajistit hospodářský rozvoj země. Země proto přijala mezi roky 1945-1952 na 200 000 lidí z Evropy, z toho asi 13 000 Čechů a Slováků. Zájemci o to začít nový život u protinožců se museli nejprve připravit na šest týdnů trvající plavbu přes Středozemí, Suezský průplav, Rudé moře, Adenský záliv, Indický oceán a dále na východ. Podmínky na obřích transportních lodích byly často spartánské – chyběla klimatizace a v tropických oblastech dosahovaly teploty v podpalubí nesnesitelných hodnot, což nutilo cestující spát na palubách. I první dojmy po vylodění ve Fremantle byly pro mnohé příchozí Čechy šokující, neboť se setkali s horkým, prašným prostředím a provizorními plechovými baráky. Hned z přístavu byli tito „noví Australané“ (New Australians) převážně transportováni do přijímacích táborů, jako byly Northam nebo Holden, kde začínal jejich proces asimilace. Zde se nejen učili anglicky a místní zákony, ale také se adaptovali na specifické australské podmínky a překonali prvotní kulturní šok. Těch, co se usadili přímo v Západní Austrálii, byla ovšem menšina. Mnohem více jen přestoupilo na jiné lodi a pokračovalo podél jižního pobřeží rudého kontinentu dál do Adelaide, Melbourne či Sydney.
Odkaz nejen českých exulantů v Západní Austrálii je natrvalo připomínán ve Freemantle prostřednictvím památníku Welcome Walls u Západoaustralského námořního muzea (Western Australian Maritime Museum). Na těchto panelech jsou vytesána jména více než 21 000 osob, které přístavem prošly a následně přispěly k rozkvětu země. Jejich jména dodnes zůstávají symbolem naděje a příspěvkem k multikulturní identitě moderní Austrálie. Přímo v impozantním muzeu na Victoria Quay, které je návštěvníkům otevřeno denně, najdete bohatou expozici, včetně různých modelů lodí, fotoalb a bližších informací o problematice imigrace.
Použití prameny:
Martin Nekola: Napříč českou Austrálií, Praha 2025
John Dowson: Freemantle port, Freemantle 2011
Nonja Peters: We came by sea, Welshpool 2010
WA Maritime Museum | Western Australian Museum
