Článek
Většina návštěvníků New Yorku se kochá dechberoucími mrakodrapy na Manhattanu. Kdo by však přeplul, přejel metrem či přešel po některém z mostů z ostrova na druhý břeh East River, ocitl by se v naprosto odlišném prostředí a ocelovou džungli by pozoroval z uctivé vzdálenosti. Za řekou se rozléhá Queens, etnicky patrně nejrozmanitější čtvrť na světě. Do roku 1898 se přitom jednalo o samostatné město, Long Island City. Na zdejších nekonečných třídách vedle sebe provozovali krámky Řekové, Němci, Poláci, Irové, Italové a mnozí další. V rušném sousedství Astoria v severozápadní části Queensu, které protínaly kovové konstrukce nadzemní dráhy, se zrcadlily osudy také mnoha našich krajanů, kterým buď finanční situace nedovolovala bydlet na Manhattanu, nebo jednoduše větřili lepší možnosti uplatnění uprostřed tohoto malého babylonu národností.
V roce 1892 založili Český občanský dobročinný spolek v Astorii (Bohemian Citizens Benevolent Society of Astoria) se záměrem postavit budovu další české svobodomyslné školy. Spolek vydával měsíčník Astorian a organizoval celou řadu kulturních a společenských událostí, avšak hlavního cíle se podařilo dosáhnout až o plných osmnáct let později, kdy na 24. Avenue mezi 29. a 31. ulicí vyrostl dvoupatrový Český domov (Bohemian Hall) ze světlých cihel. Po slavnostním otevření 1. října 1910 poskytoval prostor pro školu, sokolovnu, restauraci. Přiléhal k němu park o rozloze dvou tisíc metrů čtverečních pro pikniky a venkovní cvičení. Po čase přibyla ještě pivní zahrádka, obehnaná dřevěným plotem, kam si do příjemného chládku ve stínu majestátných lip zvykly mířit davy návštěvníků, aby zahnali žízeň po náročném pracovním dni. Unikátní podnik funguje dodnes, je dějištěm pravidelných kulturních a společenských akcí, o víkendech tu otevírá brány česká školy. Druhou zářijovou sobotu se tu konalo vinobraní, spojené s vystoupením folklorních tanečních a pěveckých souborů.
