Čína loví disidenty v ulicích Západu

Představte si situaci, kdy vás při ranní cestě pro rohlíky nebo pro mléko dětem začne sledovat státní aparát disponující nevyčerpatelným rozpočtem a armádou špionů jen proto, že jste si dovolili nesouhlasit s oficiální vládní linií. Pamětníkům to může připomenout nejtemnější léta normalizace, kdy komunistická StB sbírala nepohodlné disidenty cestou do trafiky a rodina je znovu spatřila až po půl roce u soudu. Zní to jako vzpomínka na minulost, ale pro miliony čínských exulantů roztroušených po svobodném světě jde o každodenní realitu. S jedním děsivým rozdílem: v jejich případě se hranice demokratických států mění v bezcenné čáry. Tohle už není jen problém několika nespokojených intelektuálů. Jde o import totalitních praktik do ulic našich měst, kde cizí mocnost supluje roli lokální policie, soudců i katů.

Pochopení rozsahu pekingských operací vyžaduje v první řadě pohled na demografická data. Celosvětová čínská diaspora čítá 60 milionů lidí. Z tohoto počtu se 10,5 milionu osob narodilo přímo v pevninské Číně. Ve Spojených státech amerických žije 5,45 milionu příslušníků této komunity. Indonésie eviduje přes 3 miliony obyvatel čínského původu. Kanada hostí 1,71 milionu osob. Evropa poskytuje domov statisícům dalších emigrantů. Francie hlásí 800 tisíc rezidentů. Spojené království eviduje 500 tisíc lidí. V Itálii pobývá 300 tisíc občanů. Německo registruje téměř 169 tisíc osob. Česká republika oficiálně hlásí necelých 7 500 jedinců.

Z pohledu paranoidní pekingské elity však tato rozmanitá skupina svobodných lidských bytostí nepředstavuje nic jiného než gigantický globální inventární seznam státního majetku, se kterým lze beztrestně manipulovat jako s bezcennými plastovými figurkami na geopolitické šachovnici. Komunistická strana Číny je totiž zcela fascinována myšlenkou, že jí tito lidé patří i tehdy, když drží v ruce pasy jiných států a platí daně tisíce kilometrů od Pekingu.

Čína vnímá jakýkoliv svobodný exil jako bezprostřední existenční hrozbu. Každý nezávisle smýšlející student nebo podnikatel, který ochutná západní svobodu a nedejbože začne nahlas kritizovat stranickou linii, představuje pro komunistický aparát infikovanou buňku, kterou je nutné okamžitě izolovat a zničit dříve, než její myšlenky nakazí propagandou vydezinfikovaný miliardový dav doma v Asii. Stát navíc zoufale potřebuje celou diasporu využívat jako loajální pátou kolonu pro masivní transfer západních technologií a politický lobbing, k čemuž logicky potřebuje udržovat mezi svými krajany permanentní atmosféru všudypřítomné kontroly.

Základním kamenem této sítě se staly útvary maskované pod eufemismem Zámořská asistenční centra 110. Organizace Safeguard Defenders odhalila 102 neoficiálních policejních stanic. Tyto úřady bezprecedentně operují v 53 nezávislých státech. Jsou rozesety na pěti kontinentech. Pobočky bez sebemenšího diplomatického povolení fungovaly ve Francii, Španělsku, Portugalsku, Nizozemsku, Itálii i České republice. Stanice v Amsterdamu a Rotterdamu operovaly zcela mimo jakýkoliv myslitelný diplomatický protokol. Itálie postupně odhalila minimálně 11 těchto represivních středisek. Pilotní projekty center zastrašování odstartovaly ve městech Nan-tchung a Wen-čou již v letech 2016 a 2018. Samotný čínský okres Čching-tchien zaměstnal 1 000 takzvaných zámořských informačních spojek.

Tyto stanice překvapivě nejsou řízeny přímo z nejvyšších pater vládních paláců v Pekingu, ale chytře využívají specifické úřady veřejné bezpečnosti přímo z tradičních uzlů asijské emigrace, jakými je například provincie Fu-ťien, což jim dodává punc falešné lokální autenticity.

Zásadní napojení na místní evropské a americké prostředí precizně zajišťuje vlivové Oddělení práce na jednotné frontě. Tento mocný orgán čínské komunistické strany systematicky infiltroval a ovládl dříve zcela nevinné, volnočasové krajanské spolky. Kooptace probíhá skrze rafinovanou kombinaci finančních dotací, příslibů lukrativních kontraktů v Číně a psychologického tlaku: pokud chce lokální čínský podnikatel na Západě uspět nebo bezpečně navštěvovat příbuzné v domovině, musí se zapojit do struktur schválených Pekingem. Místní úspěšní obchodníci s dlouholetým trvalým pobytem na Západě se tak rázem stali manažery a utajenými operativci cizího státního aparátu. Čínští úředníci se při vysvětlování tohoto fenoménu mezinárodním médiím naprosto vážně oháněli nutností obnovovat řidičské průkazy během dlouhé pandemie.

Západní vlády měly podle těchto báchorek uvěřit, že stovky profesionálně cvičených, skrytých agentů rozesetých po celém světě nedělají vlastně nic jiného, než že od rána do večera pomáhají ubohým zmateným imigrantům vyplňovat složité formuláře pro dopravní inspektorát. Veškeré tyto čínské struktury přitom porušují základní stavební kameny Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích a narušují suverenitu hostitelských zemí, které jim poskytly domov.

Samotné ilegální policejní služebny v cizině jsou však pouhými neviditelnými chapadly dvou mnohem větších a obludnějších vládních operací. Kampaně s krycími názvy Lov na lišky a Skynet byly původně spuštěny pod ušlechtilou záminkou stíhání zkorumpovaných státních úředníků a dopadení mezinárodních finančních defraudantů. Ministerstvo veřejné bezpečnosti diriguje operaci Lov na lišky. Ústřední komise pro kontrolu disciplíny naopak zaštiťuje masivní operaci Skynet. Do března 2025 ohlásila Čína v rámci Skynetu návrat více než 14 tisíc údajných uprchlíků. Lidé byli zcela mimosoudně deportováni z více než 120 zemí. Čínská policie se navíc s neskrývanou pýchou pochlubila, že v rámci své sítě 110 Overseas mezi dubnem 2021 a červencem 2022 přesvědčila k dobrovolnému návratu 230 tisíc osob. Za pouhých devět měsíců stát hrubou silou donutil k návratu z Myanmaru dalších 54 tisíc občanů. Organizace Freedom House precizně zdokumentovala mezi lety 2014 a 2023 více než 214 přímých fyzických útoků v 18 nezávislých státech.

Agresivita režimu navíc zašla tak daleko, že vláda zavedla takzvaný seznam devíti zakázaných zemí. Občané nacházející se v těchto konkrétních státech čelí absolutní presumpci viny bez ohledu na to, co tam reálně dělají. Jsou bez jakýchkoliv předložených důkazů plošně a nemilosrdně stíháni pro virtuální telekomunikační podvody.

K paralyzování svých obětí na evropské a americké půdě navíc režim mimořádně efektivně zneužívá falšování takzvaných červených oznámení v prestižním mezinárodním policejním systému Interpol. Tyto vyfabulované zatykače okamžitě vedou k tvrdému obstavení osobních bankovních účtů a znemožnění jakéhokoliv mezinárodního cestování, čímž oběť de facto uvězní ještě dlouho předtím, než se vůbec dostane k jakémukoliv spravedlivému soudu.

Pokud vás děsí, jak snadno totalitní chapadla dosáhnou až do našich ulic, podpořte prosím naši nezávislou práci, abychom mohli i nadále psát o operacích cizích mocností.

Tento sofistikovaný systém donucování obchází nezávislé a pomalé západní soudnictví zcela fascinující metodou. Čína plošně využívá takzvaný zástupný nátlak. Tento nekompromisní princip opouští překonaný západní koncept individuální viny a zavádí brutální kolektivní trestání celých žijících generací.

Složky státní bezpečnosti zcela nečekaně vtrhnou do domovů rodin obětí v pevninské Číně. Následují drsné domovní prohlídky, brutální noční výslechy a masivní psychologické zastrašování. Stát okamžitě zamezuje dětem podezřelých přístup ke kvalitnímu vzdělání a bez milosti je vyhazuje ze škol. Administrativa jedním úředním razítkem ruší dlouholeté penzijní nároky prarodičů. Nevinní příbuzní jsou na hodinu vyhazováni ze spolehlivých státních zaměstnání a je jim doživotně odebíráno zdravotní pojištění. Takto šikanovaná rodina je následně pod tlakem donucena spojit se s obětí na Západě přes videohovor za přímé asistence uniforem. Oběť v exilu je při pohledu na plačící matku citově zcela zlomena a okamžitě kapituluje, přičemž si je od první vteřiny plně vědoma toho, že ji na letišti v Číně čeká jen temný žalář a dlouhé roky v poutech.

Pokud z nějakého důvodu selžou psychologické operace tažené přes trpící rodinu v Asii, režim bez mrknutí oka eskaluje kampaň přímo na cizím území nasazením soukromých vyšetřovatelů a lokálních zločineckých syndikátů. Čína tučně platí svobodné občany Západu, aby ničili své vlastní západní hodnoty.

V ostře sledované kauze stíhání exulanta Xu Jina si čínský operativec Jason Zhu pro špinavou práci bez okolků najal bývalého vysoce postaveného seržanta newyorské policie Michaela McMahona. Bývalý elitní americký policista ochotně a bez jakýchkoliv morálních zábran přijal úplatek ve výši 19 tisíc dolarů. McMahon následně hrubě zneužil neveřejné vládní a policejní databáze k získání vysoce citlivých údajů o cílové oběti. Dlouhé týdny prováděl operativní sledování soukromého domova rodiny ve státě New Jersey a zasílal detailní analytické reporty rovnou zpět čínským bezpečnostním úředníkům. Další čínský najatý agent rovnou neohroženě zanechal výhrůžný papírový vzkaz na dveřích s textem slibujícím desetileté vězení. Americký federální soud poslal McMahona za mříže na 18 měsíců za jasně prokázanou ilegální činnost pro cizí nepřátelskou mocnost. Donald Trump však následně tomuto muži udělil prezidentskou milost.

Jde o zcela ukázkový případ toho, jak snadno a levně lze koupit zbytky západní institucionální integrity za pár asijských bankovek, kdy bývalý elitní strážce zákona zaprodá své letité profesionální dovednosti a odpřísáhanou věrnost krvavému diktátorskému režimu, aby za cenu odpovídající ojetému sedanu z bazaru potupně špehoval vyděšenou rodinu v klidném ústraní amerického předměstí.

Čínská státní propaganda se snaží svět usilovně přesvědčit, že loví výhradně zkorumpované kádry, kteří ukradli miliony a uprchli do daňových rájů. Realita odhalená nezávislými investigaci však ukazuje, že skutečným terčem Skynetu jsou primárně ujgurští aktivisté bojující za lidská práva, utlačovaní Tibeťané, demokratičtí lídři a poklidní stoupenci zakázaného hnutí Falun Gong.

Známý švédský občan a hongkongský nezávislý vydavatel knih Gui Minhai byl unesen čínskými tajnými agenty přímo ze svého sídla v Thajsku. Následně strávil měsíce o samotě na neznámém místě a byl pod pohrůžkou násilí donucen k absurdnímu televiznímu doznání k údajnému dávnému dopravnímu přestupku. Poslušný čínský soud jej následně za toto zinscenované divadlo odsoudil k deseti letům vězení. Totalitní stát jej navíc brutálním nátlakem donutil formálně a před kamerami se vzdát švédského občanství.

Podobně děsivý je případ ujgurské inženýrky Gulbahar Haitiwajiové. Deset let spokojeně žila ve Francii. Čínské úřady ji vylákaly zpět do staré vlasti pod záminkou rutinního vyřízení obyčejné administrativy pro její penzi. Okamžitě po příjezdu na tamní policii jí ukázali fotografii její dcery ze studentské pařížské demonstrace. Následně žena strávila téměř tři roky v převýchovném táboře. Během této nekonečné doby byla mimo jiné dvacet dní v kuse připoutána k posteli a vystavena brutálním psychologickým výslechům. K jejímu zázračnému návratu do Francie došlo až po zdlouhavém diplomatickém nátlaku na nejvyšších místech. Daň za propuštění na svobodu však představovala ponižující, vynucená televizní nahrávka, na níž musela plačící Gulbahar veřejně odsuzovat vlastní nezávislý aktivismus a velebit své trýznitele.

Další temnou kapitolou je stále častější represe namířená na západní akademickou půdu a umělce. Během pařížské státní návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v květnu 2025 se čínský exilový umělec Jiang Shengda chystal k protivládnímu projevu na slavném Náměstí Republiky. Krátce před začátkem jeho výstupu mu však začala naléhavě telefonovat jeho vyděšená matka z Pekingu. Skutečným iniciátorem tohoto hovoru byla samozřejmě čínská státní policie, která v tu chvíli seděla přímo u ní doma v obýváku.

Ve svobodných USA během summitu APEC zase čínští provokatéři zaútočili železnými tyčemi a chemickými spreji na demonstrující americké obyvatele. A když ani tyto pouliční bojůvky nestačí, režim neváhá sáhnout po sofistikovaných kybernetických zbraních a organizuje masivní instalace špionážního lokalizačního malwaru do soukromých telefonů lidskoprávních obhájců operujících z evropského bezpečí.

Nenasytné agresivitě moci z Pekingu nezůstala ušetřena ani střední Evropa, která dříve v bláhovém oparu s asijskou mocností udržovala vlídné vztahy v rámci obří mezinárodní iniciativy Pás a stezka. Tato politická naivita napříč celým regionem však nakonec tvrdě narazila na ostrou zpravodajskou realitu a probuzení tajných služeb.

Investigativní projekt Sinopsis a redakce Deníku N společně odhalily, že i v historickém centru Prahy dlouhodobě operovaly minimálně dvě ilegální čínské pobočky. Pobočky logisticky podléhaly policejnímu ředitelství provincie Fu-čou a také okresu Čching-tchien. Místo údajného vydávání ztracených občanských průkazů tyto organizace monitorovaly politické nálady uvnitř lokální komunity a pečlivě plnily zadané operativní úkoly pro mateřskou centrálu.

Konec operací těchto falešných dobrosrdečných asistentů symbolicky zapadá do hluboké celospolečenské proměny nálad v regionu celé Visegrádské čtyřky, kde sice politici v minulé dekádě snily o nekonečných proudech čínských investic zachraňujících domácí rozpočty, ale nakonec jim po všech těch slibech nezbylo v rukou nic než hořká a trapná pachuť.

Bezprecedentní míra násilí a skandál s více než stovkou ilegálních policejních poboček konečně přinutily dříve letargický demokratický svět jednat a opustit dekády budovanou politiku hospodářských ústupků a ustrašeného mlčení. Tichá a přikrčená diplomacie tváří v tvář s totalitními molochy zaslouženě prohrála na celé čáře.

Americké federální úřady za asistence FBI poprvé plošně obžalovaly 44 vysoce postavených čínských funkcionářů. Agenti Lu Jianwang a Chen Jinping byli s velkou parádou zatčeni za drzé provozování tajné služebny operující přímo uprostřed newyorského Manhattanu. Odhodlaná kanadská policie začala tvrdě vyšetřovat podobná podezřelá centra ukrytá v Torontu a Montrealu, což následně rychle vedlo až k ostré osobní roztržce a výměně názorů mezi premiérem Justinem Trudeauem a prezidentem Si Ťin-pchingem. Velká Británie dala nabubřelé čínské ambasádě ultimátum a vynutila si zrušení buněk objevených v Croydonu a Glasgow. Nizozemská exekutiva nezůstala pozadu a pozastavila nelegální úřady fungující v Rotterdamu a Amsterdamu. Itálie, která dříve s Pekingem flirtovala nejvíce, zrušila kontroverzní dohodu o společných pouličních policejních hlídkách a bez okolků vyhostila osm čínských agentů za prokazatelnou špionáž a vážné narušení národní bezpečnosti.

Masivní budování asistenčních linek navíc brzy umožní zoufalým ujgurským a tibetským exulantům nahlašovat mafiánské vydírání bez strachu z odhalení. A to je dost možná ten vůbec nejlepší myslitelný závěr tohoto jinak nesmírně temného a depresivního příběhu.

VÝZVA EDITORA: Stavět se na odpor autokratům vyžaduje prostředky, proto zvažte podporu naší redakce a autorů.

Vyšetřovací zpráva o policejních stanicích 110 Overseas - https://safeguarddefenders.com/sites/default/files/pdf/110%20Overseas%20%28v5%29.pdf

Zpráva o operaci Lov na lišky (Chasing Fox Hunt) - https://safeguarddefenders.com/en/publications/chasing-fox-hunt

Tisková zpráva Ministerstva spravedlnosti USA k odsouzení Michaela McMahona - https://www.justice.gov/usao-edny/pr/private-investigator-sentenced-18-months-prison-acting-illegal-agent-peoples-republic

Informace o zrušení čínských stanic v Praze po intervenci ministerstva - https://english.radio.cz/lipavsky-demands-chinese-explanation-police-stations-prague-8766825

Analýza působení nelegálních čínských stanic v České republice - https://sinopsis.cz/en/beijing-sets-up-police-stations-in-the-czech-republic/

Detaily z případu únosu švédského vydavatele Gui Minhaie - https://www.pen-international.org/cases/gui-minhai

Osobní svědectví o převýchovných táborech od Gulbahar Haitiwajiové - https://oslofreedomforum.com/speaker/gulbahar-haitiwaji/

Zpráva o vyhoštění čínských špionů z území Itálie - https://www.icij.org/news/2026/03/italian-authorities-order-expulsion-of-chinese-agents-responsible-for-spying-on-dissidents/