Drtí nás masomlýnek - Vovčansk

UPOZORNĚNÍ: Článek obsahuje fotky reálných zranění a násilí.

Jak nám líčí náš kolega z rozvědky, když ho navštěvujeme v nemocnici, situace je brutální. V těle má díry, které by pro většinu z nás byly neslučitelné se životem. Prostě byste umřeli šokem. Poškozená čelist, chybějící loket včetně kosti, dvě díry v hrudníku… Rozhodně to není jeho první zranění, ale z rozsahu je nám jasné, že je v zásadě poslední. Dobojoval. Byť si zatím svoji situaci ještě nechce připustit. A pod sedativy možná ani nemůže.

Válečník, který má kromě krku jizvy na všech částech těla včetně hlavy, zažil to, čeho se dnes vojáci děsí nejvíce – přepad drony z nebes.

Měl štěstí. Dva další kluci zemřeli, jeden v plamenech, když se je zkusil evakuovat. Rusové si je vychutnali. Měli na to celou noc. Celkem na malou skupinu vyslali minimálně dvanáct útočných dronů. Dva chlapi jsou po smrti, pět raněných, většina střední a těžká zranění. Do bojů se nikdo z nich jen tak nezapojí.

Vovčansk je dnes srovnaný se zemí, téměř stejně jako Marjinka u Doněcku. Zdálo by se, že nemá žádný smysl se tudy pokoušet projít, ale opak je pravdou. Jak ostatně ukázalo právě prolomení obrany u Marjinky. Za cenu naprostého zničení můžete otevřít nový směr útoku a prolomit roky odolávající obranu. Vovčansk může být tento případ. Nelze to podceňovat.

Je tototiž dnes jedna z mála relativně krytých cest z velkého ruského logistického hubu – Belgorodu. Když se podíváte na mapu, pěchota může vyrazit z města a jeho okolí krytá lesem téměř až do Vovčansku.

Samotný Belgorod je přitom od fronty stále přes 40 kilometrů, což je pro běžné operátory dronů hraniční. Není úplně mimo dosah, ale nemáme dost zdrojů na to, abychom ho drželi plně pod kontrolou.

Právě proto v této oblasti Rusko dlouhodobě zkouší nahromadit dostatečné síly a bohužel se jim to daří. Na severní hranici zformovali uskupení Sever, které podle ověřených informací z konce roku 2025 čítá přibližně 75, dnes až 100 tisíc vojáků. Jen v širším belgorodském směru jich operuje přibližně 50 tisíc.

Daří se sice ničit jejich větší kolony a držet je jakžtakž na uzdě, ale nedaří se ničit dostatek živé síly na to, aby nedokázali na frontě vůbec postupovat. Jejich taktikou je obránce opotřebovat vlastním počtem, nehledě na ztráty stovek vojáků denně. Nezbývá než zničené pozice opustit a couvat tam kde již neexistuje záchytný bod.

Navíc hlavní obranná linie je postavená dál, protože již nebylo možné stavět ji na hranici, a to dává Rusům unikátní prostor pro přípravu druhých kleští a přiblížení se opět k Charkovu. Městu, kterému nemohou odpustit, že v roce 2022 odolalo a vydrželo tvrdé boje.

Pro Rusy je zde klíčové postupovat podél řeky Severní Doněc na jih, ideálně podél obou břehů směrem na Staryj Saltiv. Chtějí se dostat na dostřel a dolet k městu Čuhujiv a předměstím Charkova i z východního směru. Od severu již město terorizují permanentně. Pak by mohli začít zavírat druhé klepeto severně od Kupjansku, ale co je mnohem důležitější – naprosto zásadním způsobem by zkomplikovali zásobování zbytku Doněcké oblasti a pevnostního uskupení Slovjansk-Kramatorsk. Moc slušných cest na Donbas již nezůstalo a severní charkovská trasa je velmi důležitá.

Bohužel se jim daří bránící brigády postupně vyčerpat, a to za pomoci obrovského množství malých infiltračních skupin a ještě většího množství létajících FPV dronů.

Právě proti těmto infiltračním skupinám vyráží pod příkrovem tmy Poslední mohykáni Ukrajiny. Rozvědčíci, kteří mají za úkol čistit stále znovu a znovu zničené vesnice a rozstřílené remízky od okupantů. Místa, která jsou dnes šedou zónou a nikdo je nedokáže permanentně držet. To je věc, které mapy dnes neukazují, rozsáhlá území, kde se pohybují obě strany, ale žádná tam nevydrží. A právě příprava na další akci v šedé zóně se jim stala osudnou. Nešlo přitom o akci, kde by se zdálo, že skončí naprostým debaklem, který budou Rusové na sociálních sítích oslavovat jako „zničení ZSU“, ale bůh války tentokrát nestál na naší straně.

Připravte tam Starlink, blindáž, ať je odkud dál vyrážet na skřety. Zhruba tak znělo zadání. Realita? Kamaráda našli jako posledního, s granátem v ruce když si chtěl ukončit trápení, protože si přes poškozenou sanici nedokázal ani zavolat pomoc a celou noc jen poslouchal jak postupně rusové vraždí celou jeho jednotku a úpění a nářek postupně slábne. „Dostali nás hned, jak jsme vystoupili z auta. Měli nad autem Mavic a ten navedl ruský sebevražedný dron přesně když jsme vystupovali.“

„Pak nás začali lovit. Pomalu prolétávali a snažili se dorazit jednoho po druhém. Slyšel jsem, jak kluci umírají, ale nemohl jsem se hýbat. Když už jsem si připravoval granát, že to ukončím, tak jsem zaslechl hlasy. Pomoc dorazila.“

Pozn. redakce: Ve skutečnosti v tento den zemřelo více kluků, protože ten večer spálili Rusové také sousední pozici pěchoty, ale o nich nemáme žádné informace. Což, ač je to kruté, nakonec byla záchrana pro kluky z rozvědky. Protože odvahu zkusit je evakuovat našli jen dva kolegové, kteří vyjeli s naším pickupem. Oba zemřeli po úderech dronů. Nefungovalo spojení, na vysílačce nikdo nezbyl. Batalion tak vyčkával a další evakuaci nenařídil. Přijel ale evak pro kluky ze sousední pozice a ten naložil všechny, koho ještě mělo cenu zachraňovat. Bez pomoci v zásadě neznámých vojáků by se domů nikdo nevrátil.

Nyní je čekají náročné operace, implantáty, kostní štěpy a měsíce bolesti a nejistoty, zda se končetiny podaří zachránit. Šance u takovýchto zranění nejsou tak velké, jak bychom si přáli. K amputaci často dojde i měsíce po utrpění zranění, protože se prostě zranění nehojí, přijde sepse, nebo tělo nepřijímá štěpy a implantáty… Po tom, co na evakuaci čekáte celou noc nebo i déle, není žádné zranění snadné na zahojení.

Přišli jsme na předku o cenné síly a nepřítel od Vovčansku zvyšuje tlak. Brigáda pozice drží už příliš dlouho a co je podstatnější – z pozic už moc nezbylo.

Ačkoliv se celková situace v ruském týlu konečně po letech přiklání na naši stranu, tak nám to bude k ničemu, pokud neudržíme pozice na štítu. Tam vepředu, tam kde se bojuje o každý sklep, to je prostě čiré šílenství a rozhoduje každý jeden člověk, který tam stojí na nohou. Podporujte proto obránce, protože každý den, který udrží pozici, je ten rozhodující.

Pomáhejte dál, třeba zde, v operaci Sokol, která dá obráncům možnost ničit techniku a zásoby nepřítele dříve, než se dostane na bojiště. Nečekejte, že mír někdo vybojuje za vás. Válka ještě z daleka neskončila.

PODPOŘIT OPERACI SOKOL

Děkujeme, že nejste lhostejní, děkujeme že jste dočetli až sem.

Nově tvoříme také shortcasty, odebírejte je.

Zdroje doplňujících informací: