Spálené miliardy: Proč Ukrajina útočí zrovna na Wildberries

Pokud se zeptáte, zda zničení skladů může Rusko položit, stručná odpověď je, že ano. Pokud se ale podíváme na celkový obrázek, je to trochu komplexnější.

Série ukrajinských úderů na sklady „ruského Amazonu“ odstartovala 18. července 2026 devastujícím útokem na hub v Elektrostali a v době psaní článku kulminovala 29. července 2026, kdy plameny zcela pohltily klíčový logistický terminál v Rjazani o rozloze 170 000 m².

Zatímco hasiči bojovali s plameny, tisíce drobných prodejců v mobilních aplikacích sledovaly, jak se jejich uskladněné zboží mění v popel. Během července 2026 zničily ukrajinské drony celkem osm strategických skladů Wildberries napříč Ruskem. V kontextu opotřebovávací války přestaly být e-commerce sklady civilními distribučními centry a staly se zranitelnou infrastrukturou pro zásobování fronty.

Zprávy zaplnila informace, že útoky jsou součástí ničení zásobování armády. To je jistě velký kus pravdy, ale hlavní cíl je dávno jinde. Již v článcích z počátku roku jsme vyčíslili, že Rusové začnou přemýšlet o příměří teprve až škody na ekonomice dosáhnou 10 % HDP. Což je přibližně rozpočet, který je vydáván na vedení války. Spolu s poklesem výkonu ekonomiky, inflací a zadlužením je to skutečně neudržitelná kombinace.

A jak do toho zapadají sklady? Sklady a celá logistická infrastruktura tvoří přibližně 10 % HDP Ruska sama o sobě. Jde však o velice robustní sektor, značně roztříštěný. Nelze ho proto zničit celý.

A zde přichází úvaha o zničení dvou největších logistických společností Wildberries a Ozon. Důvody, proč dostává po hubě hlavně Wildberries, která krmí média pohádkou o „založení na mateřské“ si rozebereme na následujících řádcích. A stojí to za přečtení.

Pro pochopení systémového dopadu úderů je nezbytné kvantifikovat roli Wildberries v ruské ekonomice. Společnost, která zcela ovládla trh po odchodu západních značek, nefunguje pouze jako e-shop, ale jako páteřní síť ruského paralelního importu.

Ukrajinská kampaň zasáhla neuralgické body tohoto vysoce centralizovaného systému. Zničení osmi strategických skladů vyřadilo z provozu kapacitu, která plynule odbavovala miliony objednávek. Údery prokázaly, že ztráta klíčových uzlů spouští kaskádové selhání.

Zbývající zboží se musí okamžitě přesměrovat, což extrémně přetěžuje zbývající třídicí linky, prodlužuje dodací lhůty a radikálně navyšuje náklady firmy, která narychlo hledá náhradní kapacity v sousedním Kazachstánu. Realita je však neúprosná: v celém Kazachstánu zbývá dohromady 130 000 m² dostupných moderních ploch, zatímco Wildberries hledá 100 tisíc metrů plochy. Museli by „vykoupit“ celý Kazachstán za přemrštěné ceny a i tak by to byla jen osmina rozlohy, která již lehla v Rusku popelem.

Bezprostřední fyzické škody jsou pouze počátkem širšího ekonomického rozkladu.

Byznys model Wildberries stojí na tom, že nezávislí podnikatelé platí za servis a skladování. To oni fungují jako dodavatelé – poskytují zboží, ale platbu získají až po té, kdy si ho zákazník převezme. Zničením skladu distributora tak prodejce v jediné vteřině přichází o inventář, budoucí tržby i veškerý investovaný provozní kapitál.

Katastrofu pro mikropodniky umocnil právní manévr platformy.

Dne 7. července 2026, necelé dva týdny před prvními údery, vstoupila v platnost nová verze standardní smlouvy. Ta explicitně zařadila škody způsobené drony, zbraněmi a vojenskou technikou do kategorie vyšší moci (force majeure). Společnost se tak zbavila právní povinnosti kompenzovat zničené zásoby. Méně než 10 % prodejců disponuje vlastním pojištěním, ztráta v hodnotě až 235 miliard rublů (cca 2,8 miliardy USD) tak padá přímo na bedra drobných podnikatelů, kteří svůj internetový úspěch financovali převážně z úvěrů. Bez úvěrů nelze tento byznys prakticky dělat, protože od nákupu zboží v Číně, po obdržení peněz uběhnou měsíce. Bez kompenzací a kapitálu tito živnostníci hromadně krachují, což přímo ničí fundamentální infrastrukturu Wildberries - jejíž zisk stojí na penězích drobných prodejců.

Výzva editora: Zatímco Wildberries sčítá popel, naši obránci u páček a gombíků bojují za ukončení války přesnými zásahy na ta správná místa. Pomozte jim v rámci Operace dalekonosné sankce udržet prsty v tempu. Přispějte na sbírku zde.

Za současnou podobou Wildberries stojí po kontroverzní fúzi s reklamní skupinou Russ Group dagestánský miliardář a senátor Sulejman Kerimov. Nikoliv „Kim, Taťána Vladimirovna“ která vypráví dojemný příběh o podniku založeném na mateřské dovolené. A právě oligarchové na pozadí stojí za přestřelkou v centru Moskvy, která se rozhořela když se oficiální majitelka rozváděla s manželem.

Za projektem stojí od začátku mocní oligarchové. To, že se do přestřelky zapojili přímo Kadyrovci a Kadyrov na Sulejmana vyhlásil krevní mstu, svědčí o tom, jak blízko mají majitelé ve skutečnosti k armádě. A to je další důvod pro úder.

Sulejman Kerimov si přízeň Kremlu nekupuje proklamacemi o mírovém balení plenek, ale přímou podporou války; na březnové schůzce s Vladimirem Putinem v roce 2026 se Sulejman Kerimov osobně zavázal přispět do válečného rozpočtu částkou 100 miliard rublů na válku (cca 1,2 miliardy USD). Veškerý jeho byznys je tak legitimním cílem.

Do karet se mu nyní přimíchal černý Petr v podobě hromadného krachu prodejců.

Sulejman však není žádný břídil, aby jeden z největších podniků v Rusku financoval ze svého. Na raketový růst podniku si skupina půjčila.

Celá dronová kampaň se tak okamžitě přelévá do ruského finančního sektoru prostřednictvím nesplácených úvěrů.

Problém se netýká jen drobných podnikatelů, samotná korporace sedí na dluhové časované bombě. Analýzy ukazují, že celkové zadlužení Wildberries se na konci roku 2025 vyšplhalo na astronomických 1,3 bilionu rublů (cca 15,6 miliardy USD). Jen krátkodobé závazky činily 802 miliard rublů (cca 9,6 miliardy USD), což je téměř osminásobný nárůst oproti předchozímu roku.

Společnost je navíc kriticky provázána se státem.

V květnu 2026 uzavřela strategické partnerství se státní VTB Bank, která získala podíl v dceřiné WB Bank. Destrukce infrastruktury tak přímo ohrožuje stabilitu VTB Bank, která nyní čelí dvojímu úderu: vlně bankrotů dodavatelů a finanční tenzi předlužené korporace. Sanace těchto ztrát bude představovat další inflační tlak pro centrální banku pod vedením Elviry Nabiullinové, která již tak drží extrémně vysoké úrokové sazby.

Destrukce retailového ekosystému a bankovní otřesy představují masivní zátěž, ale ta nejzranitelnější část systému leží přímo ve struktuře dodavatelských řetězců na frontu. Zde se naplno odhaluje fatální strukturální rozdíl mezi logistikou Ukrajiny a Ruska.

Ukrajinský dobrovolnický sektor funguje odlišně: operuje na principech vysoce decentralizované sítě. Jednotlivci a menší organizace si sami vybírají prostředky, vlastními kanály nakupují součástky, montují drony doslova v garážích a řeší vlastní flexibilní logistiku až do zákopů. Neexistuje zde žádný centrální uzel, jehož zničením by systém zkolaboval. Tento systém se organicky vyvíjel odspodu dvanáct let a nelze ho tak snadno napodobit, nebo odstranit.

Rusko naproti tomu spoléhá na absolutní centralizaci, do které je pevně integrována platforma Wildberries. Z-dobrovolník v ruském ekosystému často vybírá peníze od veřejnosti rovnou na účet u WB Bank. Sám nedisponuje žádnou vlastní logistikou ani sklady – v celém dodavatelském řetězci figuruje buď jako prodejce na platformě, nebo osoba kupující od takového prodejce. Nakoupí hromadně vybavení z Číny (termovize, kilometry optických kabelů či vysílačky), zalistuje ho do systému a veškeré balení, skladování i finální kompletaci a doručení jednotkám deleguje výhradně na infrastrukturu Wildberries.

Zničení obřího skladu v Elektrostali tak neznamená jen ztrátu regálů se zboží dvojího užití. Znamená kompletní vymazání logistických kapacit stovek takových dobrovolníků ze dne na den. Centralizovaný model e-commerce, který před válkou maximalizoval ziskovost firem minimalizací nákladů, se stal pro ruskou armádu strukturální pastí.

Série dronových úderů na distribuční centra Wildberries z července 2026 je sofistikovaným útokem na průsečík ruské ekonomiky a armádního zásobování. Kinetická likvidace zboží odhalila křehkost systému, kde destrukce jednoho uzlu spouští masivní dominový efekt. Krachující prodejci bez pojištění přenášejí toxické dluhy do ruského bankovního sektoru zatíženého miliardovými korporátními úvěry. Pád Wildberries by měl na účtence cenovku téměř 20 miliard dolarů jen na přímých ztrátách. I to je částka, která se již rozhodně počítá. Ztráty v ekonomice by však byly ještě výrazně větší.

Především však tyto operace dokazují asymetrii přístupů: zatímco ukrajinská garážová logistika přežívá díky decentralizaci, destrukce civilních megaskladů v Rusku likviduje samotný dodavatelský řetězec a bojeschopnost frontových jednotek závislých na prodejcích skrytých uvnitř civilní e-commerce platformy.

Výsledné údery tak mají dominový efekt, které má větší dopady, než jen miliardy dolarů, které lehnou popelem.

Tato dronová kampaň rozhodně smysl má a cíl byl od začátku mnohem větší, než se tvrdilo v otevřených prohlášeních.

Výzva editora: Dočetli jste až sem? Gratulujeme! Teď je řada na vás, abyste podpořili ty, kteří u gombíků a páček mění strategické sklady v nepoužitelný „outdoor“. Operace dalekonosné sankce běží dál a každý příspěvek zkracuje cestu k míru. Klikněte a pošlete další dronové týmy do akce!