Z popela a stínů: Požáry lesů se stanou bojištěm ruské hybridní války

Horizont nad polským vojenským újezdem Drawsko Pomorskie pohlcuje temná, purpurová záře. Jen několik kilometrů od místa, kde americké a polské jednotky běžně nacvičují manévry v rámci masivních aliančních cvičení, se proti noční obloze rýsuje masivní stěna plamenů. Oslnivé záblesky ohně vykreslují zlověstné siluety zasahujících hasičských vozů i průzkumných vrtulníků, které pátrají po ohniscích nad hořícími korunami staletých borovic. Na vojenskou techniku odstavenou v bezpečné vzdálenosti se snáší vločky šedého popela jako špinavý sníh. Na první pohled vypadá tento apokalyptický výjev jako tragická, leč běžná daň za stále teplejší evropské léto. Zpravodajští důstojníci a vojenští analytici NATO však při pohledu na žhnoucí krajinu nevidí jen rozmary měnícího se klimatu. Vidí asymetrickou zbraň.

Hořící lesy v bezprostřední blízkosti strategických základen, muničních skladů a dopravních tepen totiž nejsou náhodné. Jsou součástí nového, chladnokrevně kalkulovaného bojiště. Obyčejná zápalka a kanystr benzínu se v rukou nájemných žhářů staly novými nástroji ruské stínové války. Plameny mají za cíl nejen ničit, ale především vyčerpat civilní záchranné složky, paralyzovat vojenskou logistiku a zasít chaos hluboko v týlu západních spojenců.

Abychom pochopili skutečný rozměr této hrozby, je nezbytné zasadit izolované incidenty do širšího geopolitického a statistického rámce. Evropa v posledních letech čelí extrémním výkyvům počasí, přičemž Evropský systém informací o lesních požárech (EFFIS) uvádí, že přibližně 95 % lesních požárů v Evropě vzniká v důsledku lidské činnosti. Tato absolutní dominance antropogenních příčin poskytuje cizím státním aktérům, jako je ruská GRU, ideální operační prostředí pro maskování úmyslných sabotáží kritické infrastruktury a lesních porostů s možností popření odpovědnosti (plausible deniability).

Podle analytických zpráv Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) se počet ruských sabotážních a subverzivních útoků namířených proti cílům v Evropě téměř ztrojnásobil. Zprávy institucí ICCT a GLOBSEC zároveň identifikují více než 150 případů sabotáží napříč EU. Až 27 % těchto útoků míří na dopravní infrastrukturu a dalších 27 % přímo na vládní a vojenské cíle, kudy proudí zbrojní dodávky.

V této takzvané „šedé zóně“ konfliktu, kde je oficiální autorství obtížně prokazatelné a agresor může vše popřít, nachází Moskva ideální prostor pro eskalaci, jež zůstává pod prahem otevřené války (článku 5 Washingtonské smlouvy). Sabotáže představují pro útočníka směšně levný nástroj s drtivým dopadem.

Tradiční představa ruského agenta s krycí identitou, který v utajení překračuje hranice s výbušninami, pomalu mizí. Ruská vojenská rozvědká (GRU), zejména její neblaze proslulá Jednotka 29155, inovovala svůj modus operandi a přetvořila diverzní operace do modelu globální temné „gig-ekonomiky“. Využívají šifrované komunikační platformy, primárně síť Telegram, k verbování místních obyvatel, drobných kriminálníků, a dokonce i nespokojených radikálů z okraje společnosti nebo migrantů.

Tento outsourcing teroru zajišťuje Kremlu tolik potřebnou plauzibilní popiratelnost. Není třeba riskovat odhalení elitních špionů; stačí nabídnout lákavou finanční odměnu v kryptoměnách. Platby probíhají téměř výhradně v tokenech USDT, které zaručují vysokou míru anonymity a jsou běžnými bezpečnostními složkami jen velmi obtížně vystopovatelné. Inzeráty v ruskojazyčných nebo lokálních telegramových skupinách nabízejí pod záminkou „jednoduché technické práce“ štědré odměny za akce, u nichž zadavatel slibuje minimální riziko a garantuje rychlou platbu.

Záznamy zachycené bezpečnostními složkami ilustrují ceník ruské stínové války. Údaje pocházejí z investigativních zjištění a odposlechů v Pobaltí a Polsku.

Cena za zničení vojenské infrastruktury daleko v týlu nepřítele je levnější a ničivější, než využití toho nejlevnějšího dronu naloženého výbušninou. A pokud se podaří zažehnout rozsáhlý požár je matematika asymetrického útoku naprosto zdrcující.

Výsledky této nové verbovací sítě jsou hmatatelné a děsivé napříč celým evropským kontinentem. V Polsku došlo k desítkám zadržení v souvislosti s přípravami útoků na železnice a logistická centra. Varšava má přímé důkazy, že ruské zpravodajské služby stály přes telegramové rekruty za zničujícím požárem obřího nákupního centra Marywilska 44. V Německu bezpečnostní složky rozkryly a zmařily plány rusko-německých občanů na sabotáže amerických vojenských základen v Bavorsku. Stranou nezůstala ani Česká republika, kde byl zadržen rekrut z Jižní Ameriky, který měl za úkol zapálit vozovnu městské hromadné dopravy v Praze.

Nejnovější vývoj navíc ukazuje ještě temnější vrstvu této maskovací taktiky – takzvané operace pod falešnou vlajkou (false-flag). Příkladem je žhářský útok na pardubický závod zbrojovky LPP Holding z 20. března 2026, která vyvíjí a vyrábí drony určené i pro ukrajinskou armádu. Ačkoliv se k činu na síti Telegram přihlásila neznámá organizace „Earthquake Faction“ z údajně propalestinských pohnutek, bezpečnostní experti a policie vyšetřují incident jako ruskou operaci pod falešnou vlajkou. Vazba na izraelský Elbit byla zbrojovkou vyloučena a motivem byla s nejvyšší pravděpodobností snaha ochromit dodávky pro Kyjev. Vzniká tak záměrný informační šum, který má za cíl svést policii na falešnou stopu a spolehlivě skrýt skutečné strůjce z řad ruských tajných služeb.

VÝZVA EDITORA: Nečekejte, až vás probudí záře nad vlastním plotem

Zatímco Moskva verbuje žháře za pár tisícovek v USDT, my máme možnost doručit skutečně účinné „sankce“ přímo do rukou těch, kteří ruské agresi čelí v první linii už dlouhých dvanáct let. Podpořte ty, kteří drží stín války v uctivé vzdálenosti od našich domovů. Jako poděkování za jejich práci můžete využít tento odkaz.

Kromě bezprostředního ohrožení životů mají tyto žhářské útoky kaskádový efekt na ekonomiku a fungování státu. Extrémní požáry stojí Evropskou unii ročně obrovské sumy v řádech desítek až stovek milionů eur, které Fond solidarity EU (EUSF) musí po každé sezóně vynakládat na sanaci následků a obnovu zasažené kritické infrastruktury. Záměrné zakládání požárů u kritických cílů slouží jako multiplikátor těchto škod – s minimálními vstupními náklady lze dosáhnout strategických zpoždění a masivního vyčerpání státních rozpočtů.

Ještě závažnější je však lidský a institucionální rozměr. Hašení rozsáhlých lesních požárů a ochrana ohrožených objektů vyžaduje masivní nasazení sil. Břemeno boje s plameny padá na bedra Integrovaného záchranného systému (IZS). Vyčerpání hasičských, policejních a zdravotnických sborů, a s nimi i armádních ženistů často povolávaných na pomoc, vede k nebezpečnému přetížení celého bezpečnostního aparátu státu. Ve chvíli, kdy jsou stovky příslušníků IZS vázány bojem s plameny v těžko přístupném terénu, je stát paralyzován.

Ačkoli žhářství ve městech či u logistických hal vzbuzuje oprávněně největší mediální pozornost, skutečná, syrová vojenská hrozba leží mimo zrak veřejnosti – v hlubokých evropských lesích. Vojenské výcvikové prostory jsou záměrně situovány do rozsáhlých a odlehlých zalesněných oblastí, aby umožnily bezpečné nasazení těžké obrněné techniky a dělostřelectva s dalekým dostřelem. V Polsku je to zmíněné Drawsko Pomorskie rozkládající se na zhruba 340 čtverečních kilometrech, v Litvě masivní polygon Pabradė, kvůli jehož rozšiřování pro testování moderních zbraňových systémů muselo být vykáceno přes 500 hektarů lesa, nebo Grafenwöhr v německém Bavorsku, největší stálé výcvikové zařízení americké armády v Evropě.

Tyto obrovské zalesněné vojenské enklávy jsou v letních měsících extrémně zranitelné. Zatímco multinárodní vojenské cvičení DEFENDER 24 úspěšně prověřilo konvenční připravenost sil NATO, reálné útoky na průmysl a infrastrukturu jasně ukazují, že protivník přesunul své aktivity hluboko do tzv. šedé zóny. Úmyslně založený lesní požár na okraji nebo přímo uvnitř vojenského prostoru má okamžitý a drtivý taktický dopad. Plameny v první řadě ochromí veškerou logistiku a odříznou přístupové komunikace.

Ruská rozvědka navíc ví, že požár fyzicky ničí přirozené maskování. Husté jehličnaté porosty, které poskytují spojenecké technice přirozené krytí před vizuálním a satelitním průzkumem, se mění ve spáleniště, čímž odhalují skryté pozice, komunikační uzly a polní muniční sklady.

Ruská federace prostřednictvím svých zpravodajských služeb našla bezprecedentní způsob, jak přenést válku na suverénní území NATO bez nutnosti vypálit jedinou konvenční střelu. Proměna evropských lesů a okolí kritické infrastruktury v nová bojiště prostřednictvím levných, anonymních a snadno nahraditelných nájemných žhářů je mistrovskou ukázkou asymetrické války 21. století. Tento přístup plně využívá globální konektivity, anonymity kryptoměn a dosahu sociálních sítí k oslabení protivníka zevnitř.

Tato krutá realita představuje zásadní zkoušku pro Článek 3 Severoatlantické smlouvy, který zakotvuje princip civilní odolnosti a připravenosti členských států na krizové situace. Odolnost státu není definována pouze počtem moderních tanků, ale propustností jeho hranic, kapacitou záchranných sborů a schopností infrastruktury absorbovat šok.

Západní vlády a jejich bezpečnostní aparáty musí tváří v tvář této realitě radikálně přehodnotit ochranu svého teritoria. Zalesněné okolí strategických instalací už nemůže být vnímáno jen optikou lokální ochrany přírody nebo běžné protipožární prevence; musí být tvrdě bráněno jako integrální součást perimetru národní bezpečnosti. Dokud Evropa nenajde efektivní, celokontinentální mechanismus, jak rozbít sítě digitálního verbování na platformách jako je Telegram a zamezit toku anonymních peněz k pachatelům, zůstane jedna mrazivá skutečnost platná: jediná levná zápalka ve správných rukou může dnes dokázat to, na co by konvenční armáda potřebovala balistickou raketu.

VÝZVA EDITORA: Jedna levná zápalka, nebo jedna poctivá pomoc?

Nenechme se ochromit strachem ze stínových operací. Nejlepší obranou proti hybridnímu rozvratu je aktivní podpora obránců. Je čas ukázat, že naše odhodlání neuhasne s prvním dýmem. Podpořte efektivní kinetické sankce, které cílí na týl nepřítele. Podpořte speciální Sankční balíčky.

Citovaná díla