Článek
Kdo byla Adéla Kochanovská-Němejcová
Adéla Němejcová se narodila v roce 1907 ve Slezské Ostravě do rodiny důlního inženýra. Její matka milovala hru na klavír a podporovala umělecké nadání malé Adély. Přála si mít z dcery hudebnici. Její strýc, akademický malíř Augustin Němejc, ji zase vedl k výtvarnému umění. Rodina byla každopádně poměrně dobře zajištěná, na druhou stranu ale Adéla trpěla zdravotními problémy a v prvních letech vůbec nemohla docházet do školy. Vzdělávala se proto sama.
Hra na klavír sice Adélu bavila a měla pro ni nadání, vybrala si ale něco úplně jiného. Nadchla se totiž pro matematiku a fyziku. Po absolvování gymnázia v Plzni se rozhodla pro studium na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Klíčovým momentem jejího života se stalo setkání s profesorem Václavem Dolejškem, předním odborníkem na rentgenovou spektroskopii. Pod jeho vedením obhájila doktorát a oboru se rozhodla věnovat i nadále.
Je třeba si uvědomit, že mluvíme o době, kdy to ženy studující technické obory rozhodně neměly jednoduché.
Adéla Kochanovská: první profesorka technického oboru na ČVUT.
Mimořádná vědecká kariéra
Konec jejích studií se na počátku třicátých let překrýval se světovou hospodářskou krizí. To mladé vědkyni značně ztížilo hledání práce, které bylo pro ženu už tak komplikované. Než nastoupila do výzkumných laboratoří Škodových závodů v Praze, živila se jako úřednice v patentním úřadě a ve Všeobecném penzijním ústavu.
Veškerý volný čas ale věnovala práci ve Spektroskopickém ústavu, kde prováděla fyzikální experimenty. Ve Škodových závodech posléze za pomoci rentgenové analýzy vyřešila závažný technický problém s praskáním skladované munice a výrazně snížila chybovost výroby. Tím mimo jiné dokázala význam základního výzkumu pro průmysl.
Po uzavření českých vysokých škol v roce 1939 i po zatčení a jejího školitele profesora Dolejška a jeho následné smrti v koncentračním táboře, převzala Adéla Kochanovská vedení rentgenologické laboratoře. Po válce se potom její pracoviště stalo součástí Ústavu fyziky pevných látek a Kochanovská stála u zrodu československé školy rentgenové strukturní analýzy. Stala se autorkou řady zásadních prací a vysokoškolských učebnic.
V roce 1968 byla jmenována řádnou profesorkou fyziky na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské Českého vysokého učení technického v Praze. Dokázala to jako první žena vůbec. Následně několik let vedla Katedru inženýrství pevných látek. Ve stejném roce se stala jednou z prvních ženských členek korespondentek Československé akademie věd.
Úspěchy v odborném životě Adély Kochanovské však vyvažovaly osobní tragédie. Práce s rentgenovým zářením v dobách, kdy neexistovala dostatečná ochranná opatření, si vybrala daň. Přes několik těhotenství byla schopna donosit pouze jedno dítě. Adéla Kochanovská zemřela v Praze v roce 1985 jako uznávané vědkyně a také jako průkopnice, která inspirovala řadu dalších žen, nejen ve vědě.
