Článek
Vlastenecká myšlenka
V době, kdy český národ usiloval o uznání a o rovnoprávnost v rámci rakousko-uherské monarchie, vzniklo literární dílo, které následně nechybělo v žádné „lepší“ české rodině. Ottův slovník naučný se stal důkazem toho, že i český národ dokáže vytvořit dílo srovnatelné s těmi největšími světovými encyklopediemi. V té době by právě toto jméno určitě nechybělo v žebříčku nejvýznamnějších českých literárních počinů.
Vznik monumentálního projektu inicioval pražský nakladatel Jan Otto. Projekt pro něj byl tak důležitý, že se kvůli němu nebál riskovat finanční zajištění celé své firmy. O co šlo? O nic menšího než o českou encyklopedii, tedy v češtině psaný souhrn vědomostí ze všech oborů lidské činnosti.
Takový nápad nebyl úplně nový. V letech 1860 – 1874 totiž vycházel čtrnáctidílný „Riegrův slovník naučný“. Hned v letech po jeho vydání se ale objevovaly hlasy volající po tom, aby byla vytvořena encyklopedie přece jen většího rozsahu. Jedním propagátorů této myšlenky byl i jistý Tomáš Masaryk. S tím se ještě setkáme.
Ottův slovník naučný
Jan Otto se pro vydávání encyklopedie rozhodl v roce 1884, tedy deset let po vydání Riegrova slovníku. Otto vybral za editora Jana Malého, který předtím vedl práce právě na cyklu nesoucím Riegrovo jméno. Malý ale po roce zemřel a jeho místo nepřevzal nikdo jiný než Masaryk.
Původně měl slovník vycházet v menším rozsahu, avšak obrovský zájem veřejnosti a obdivuhodná výdrž celé redakce vedly k tomu, že se rozrostl do nevídaných rozměrů. Dílo nakonec čítá 28 rozsáhlých svazků, které dohromady obsahují přibližně 140 000 hesel na 28 000 stranách textu. Doprovází je asi pět tisíc původních rytin, map a dalších příloh. To vše vycházelo postupně v letech 1888 – 1909.
V dnešní době existuje jediné dílo, které dokázalo Ottovu encyklopedii, jak se dílo také občas označuje, překonat co do rozsahu. Jde o českou Wikipedii. Ani ta ale nemůže Ottovu slovníku konkurovat hloubkou. Ottova encyklopedie totiž není unikátní jen svým rozsahem, jde především o kvalitu zpracování jednotlivých hesel.
Některá hesla mají desítky stránek, najdou se i takové, která mají stránek 500. Vytvářeli je navíc skuteční experti v daném oboru, většinou vysokoškolští profesoři. Právě to činí z Ottova slovníku naučného unikátní dílo, který bylo ve své době něčím víc než jen knihou. Byl ro živoucí důkaz toho, že český národ patří do rodiny vzdělaných a kulturních národů Evropy.
Ve 30. letech minulého století se potom nakladatelství pokusilo na úspěch slovníku navázat Ottovou encyklopedií nové doby. Tato snaha byla ale přerušena druhou světovou válkou a po roce 1948 byla řada hesel ideologicky nežádoucí. V domácích knihovnách, kde slovník zůstal, byl ale opatrován jako skutečný poklad.
