Článek
Kdo byl Heřman Václav Černín z Chudenic
Heřman Václav Černín z Chudenic se narodil v roce 1576 a představuje jednu z nejvýraznějších postav českých zemí v pobělohorském období. Jako příslušník starého šlechtického rodu zasáhl významným způsobem prakticky do všech oblastí života v 17. století. Jeho život byl logicky úzce spjat s událostmi třicetileté války, ale nejen to.
Jeho otcem byl Humprecht Černín z Chudenic, významný císařský úředník a podporovatel rekatolizace. Mladý Heřman Václav pak získal na svou dobu vynikající vzdělání tak, jak se na příslušníka katolické šlechty slušelo a patřilo. V souladu s tehdejšími zvyklostmi absolvoval tzv. kavalírskou cestu po západní Evropě, během níž navštívil všechna významná centra kultury a vzdělání v Itálii a Francii.
Tato cesta u něj zformovala jeho zájem o umění, který později naplno rozvinul při správě rodových majetků. Nás ale bude zajímat spíše jiná část jeho života. Ta, která se dotýká jeho vztahu se slavnou osobností, kterou byl Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic a obecně jeho politické a vojenské kariéry.
V červnu 1621 skončil na popravišti i Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Jeho švagr popravě přihlížel.
Vztah se švagrem
Nyní se přesuňme ke Kryštofovi Harantovi. Jeho první manželkou byla totiž Eva Černínová z Chudenic. Přestože Eva v roce 1597 předčasně zemřela, mezi oběma muži přetrvalo hluboké přátelství. To vyvrcholilo v roce 1598, kdy se Heřman Václav vydal společně s Kryštofem Harantem na dobrodružnou pouť do Svaté země a Egypta. Jejich zážitky později Harant zachytil ve svém slavném cestopisu „Putování aneb Cesta z Království českého do Benátek, odtud po moři do Země svaté, země Judské a dále do Egypta“.
Tragický zvrat v jejich vzájemném vztahu ovšem přineslo české stavovské povstání. To oba švagry postavilo na opačnou stranu barikády. Zatímco Kryštof Harant přešel k evangelíkům a aktivně podporoval odboj proti Habsburkům, Heřman Václav zůstal věrný císaři Ferdinandovi II. a katolicismu.
Po porážce stavů na Bílé hoře vše vyvrcholilo 21. června 1621. Zatímco Kryštof Harant vystoupal na Staroměstském náměstí na popravčí lešení, Heřman Černín přihlížel krvavému divadlu jako zástupce vítězné císařské strany. Ale pokud máte za to, že fakt, že Heřman Václav přihlížel popravě svého švagra, byl tím nejhorším, co se ten den událo, mýlíte se. Mezi odsouzenými stál totiž nejen jeho švagr, ale i bratr Diviš Černín, jediný katolík mezi popravenými. Jak to viděl Heřman Václav? Jeho pocity zrekonstruovat samozřejmě neumíme, ale navenek se zachoval jednoznačně: jeho loajalita k císaři byla neochvějná.
Jako věrný poddaný panovníka se během třicetileté války zúčastnil se řady vojenských tažení a osvědčil se jako schopný velitel. Díky své oddanosti císařskému dvoru a schopnostem v oblasti diplomacie si získal důvěru císaře Ferdinanda III. V roce 1645 byl jmenován do funkce císařského rady a komořího, čímž ještě více upevnil své postavení mezi nejvýznamnějšími šlechtici habsburské monarchie. Zemřel v roce 1651 ve věku 75 let, jen měsíc poté, co byl jmenován do funkce Nejvyššího zemského hofmistra Českého království. Mimochodem, jeho přezdívka byla „Tureček“, neboť byl také císařským velvyslancem k tureckému sultánovi.
