Článek
Kdo byl Alois Musil
Alois Musil se narodil v roce 1868 v obci Rychtářov u Vyškova do rodiny sedláka. Po gymnáziu absolvoval olomouckou Bohosloveckou fakultu, kde v roce 1895 získal doktorát z teologie. O pár let dřív byl vysvěcen na kněze. A bylo to právě studium teologie, které v Aloisi Musilovi probudilo zájem o Islám a obecně celá arabský svět.
Ve studiu dále pokračoval, konkrétně na biblické škole v Jeruzalémě a poté na Jezuitské univerzitě v Bejrútu. Kromě toho se věnoval vlastnímu archeologickému výzkumu a nedaleko slavného skalního města Petra objevil pouštní palác z 8. století. Ten je dnes, i kvůli nesmírně cenným freskám, památkou UNESCO. O svých objevech publikoval několik knih.
Na začátku 20. století začal v Olomouci, na své alma mater, učit a od roku 1909 přednášel i na univerzitě ve Vídni. Současně podnikal výzkumné výpravy na Blízký východ. Věnoval se archeologii islámské i předislámské doby, studoval místní zvyky a folklor, vytvářel mapy.
Alois Musil jako slovutný profesor.
Alois Musil u beduínů
Alois Musil nejezdil do arabského světa jen jako západní intelektuál. O místní společnost se opravdu zajímal a dlouhodobě žil u beduínského kmene Rwala. Dokonce získal postavení šejcha, tedy jakéhosi náčelníka. Vystupoval pod jménem šejch Músa ar Rueili. Zcela mimořádné byly jeho jazykové schopnosti. Kromě všech hlavních evropských jazyků mluvil i 35 nářečími beduínských kmenů.
Když vypukla první světová válka, dostal Musil několik špionážních úkolů. Měl s beduíny jednat o podpoře v boji proti Británii a také dojednávat hospodářskou spolupráci s Rakousko-Uherskem. Dělal tedy přesně to samé, co slavný Lawrence z Arábie, jen na druhé straně. Byl jakýmsi jeho zrcadlovým obrazem.
Císař Karel I. jej následně učinil členem svého užšího kruhu při vyjednávání separátního míru. Mohly za to jak jeho schopnosti a jeho pověst, ale i fakt, že se Alois Musil přátelil s bratrem císařovny a poslední české královny Zity.
Další život Aloise Musila
Po válce se Alois Musil přesunul do Prahy, kde působil na Univerzitě Karlově a zakládal tam Orientální ústav. Ve 20. letech potom pobýval často ve Spojených státech. Prezident Masaryk jej tam seznámil s politikem a cestovatelem Charlesem Cranem, který mu zafinancoval vydání šestidílné knižní série o Orientu. Právě Masaryk jej vybídl i k tomu, aby vydával odborný časopis o aktuálním dění, který dostal název Dnešní Orient.
Jeho vědecká práce mu zajistila místo v síni slávy Americké geografické společnosti. Patří tam třeba Marco Polo nebo David Livingstone. V roce 1936 odešel Alois Musil do důchodu a v roce 1944 zemřel. Po roce 1948 se jeho dílo dostalo na „index“ a bylo u nás zakázáno jeho vydávání.
