Článek
Klenoty se opět chystají na výstavu
Současný prezident České republiky Petr Pavelpozměnil podobu tradice vystavování korunovačních klenotů tak, že nyní jsou k vidění jednou ročně, vždy v souvislosti se svátkem svatého Václava. Znamená to mimo jiné i to, že se musí sejít sedm držitelů klíčů k tzv. Korunní komoře.
Těmito držiteli jsou prezident republiky, předseda Poslanecké sněmovny, předseda Senátu, předseda vlády, pražský primátor, arcibiskup pražský a děkan Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze. To většina lidí asi ví. Kde se ale tato tradice vzala?
Ochrana korunovačních klenotů
Potřeba chránit korunovační klenoty vyvstala samozřejmě hned poté, co je nechal Karel IV. vyrobit. Pro zajištění bezpečnosti určil Karel IV. jako prvotního strážce pražskou metropolitní kapitulu. V roce 1350 věnoval kapitulním kanovníkům roční rentu 200 hřiven stříbra za jejich přímou odpovědnost za opatrování insignií. Koruna a další předměty byly uloženy přímo v katedrále sv. Víta.
Šlo ale řešení pro dobu míru, kterého si české země za Karla IV. užívaly. Zvyšující se napětí se následně přetavilo v husitské války. To donutilo Václava IV. převést klenoty na Karlštejn, který sloužil jako nedobytná trezorová pevnost pro zemské klenoty i říšské archiválie.
Po zklidnění poměrů a přijetí Zikmunda Lucemburského za českého krále se klenoty v roce 1436 vrátily na Karlštejn. Právě v této době začala vznikat tradice ochrany klenotů několika strážci. V uvedené době systém spočíval v důsledném dělení povinností mezi dva strážce. Jedním byl purkrabí ze stavu vyšší šlechty, tedy tzv. panského stavu. Tím druhým potom zástupce nižší šlechty, tedy stavu rytířského. Podstatné bylo, že žádný z purkrabích nemohl kapli sv. Kříže s klenoty otevřít samostatně, k přístupu k nim byla vždy nutná přítomnost obou klíčníků.
Víme, že klenoty byly nakonec převezeny do Vídně, kde byly uloženy v císařské klenotnici. Toto období v historii klenotů a jejich ochrany nás ale nyní příliš zajímat nebude. Zlom přinesl rok 1791 a nástup císaře Leopolda II., který rozhodl o trvalém vrácení korunovačních klenotů z Vídně zpět do Prahy. U příležitosti Leopoldovy korunovace českým králem byly klenoty nejen převezeny zpět do Prahy, ale byl také kodifikován zcela nový systém zabezpečení, který už se hodně podobal tomu dnešnímu.
Vstupní dveře do Korunní komnaty v chrámu sv. Víta.
Klenoty v chrámu sv. Víta
Bylo tedy rozhodnuto, že klenoty budou uloženy v Svatováclavském archivu v chrámu sv. Víta. Ten strážilo pět zámků. K nim přibyly dva další pro schránu se samotnými klenoty odkazující na strážce z Karlštejna. Dohromady šlo tedy o sedm zámků. Držiteli klíčů byli zástupci panovníka, šlechty i církve. Pražský arcibiskup, děkan metropolitní kapituly nebo zástupce radnice drží klíče dodnes.
Vznik samostatného Československa v roce 1918 znamenal konec šlechtických titulů a tím pádem si vyžádal i změnu některých držitelů. Nepřinesl však zrušení tradice jako takové. Ta přetrvává dodnes, samozřejmě s dosti smutnou přestávkou v době protektorátu. V tomto temném období naší historie držel jeden klíč pražský arcibiskup, tři klíče měl říšský protektor (nebo zastupující říšský protektor) a zbylé tři měl prezident Hácha.
Poté se vše vrátilo do předválečného stavu, který přetrvává dodnes. Zajímavé je, že se jej nepokusili změnit ani komunisté. Ti sice zcela upozadili duchovní význam klenotů, ale tradici ponechali.
Na korunovační klenoty bude letos možné se podívat v době od 19. do 28. září 2026. Tentokrát ve Valdštejnském sále a ve spojení s výstavou Habsburkové 500.
