Článek
Kdo byla Alžběta Johanna Westonia?
Westonia se narodila roku 1582 v anglickém královském městě Chertsey. Její život poznamenala brzká ztráta otce a složité rodinné poměry. Klíčový moment v jejím životě nastal, když se její matka v Anglii podruhé provdala. Bylo to za muže, jehož osudy měly navždy změnit směřování celé rodiny. Tím mužem nebyl nikdo jiný Edward Talbot neboli Edward Kelly.
Kelly brzy po sňatku opustil Anglii a odcestoval do kontinentální Evropy, kde hledal mecenáše pro své domnělé alchymistické umění. Svoji rodinu včetně mladé Alžběty brzy povolal za sebou. Tak se stalo, že se mladá anglická dívka ocitla v Čechách, které se potom na dlouhá desetiletí staly jejím domovem.

Alžběta Johanna Westonia, první básnířka našich dějin?
Alžběta v Čechách
Po příjezdu do Čech žila rodina nejprve jako v bavlnce, neboť císařův oblíbenec Kelly získal rozsáhlý majetek a vliv. Rudolfínská Praha a české prostředí obecně poskytovaly útočiště mnoha vzdělancům, vědcům a umělcům z celé Evropy. Jenže následně byl Kelly obviněn ze špionáže pro Anglii. Byl uvězněn a idylka skončila. Při pokusu o útěk z hradu Hněvín se zranil a následně spáchal sebevraždu.
Alžběta ale jinam nechtěla, nalezla v Čechách trvalé zázemí, když se provdala za českého právníka a sekretáře apelačního soudu Johanna Leonarda von Glasenapp. Proč o ní ale vlastně píšeme speciální článek? Protože byla mimořádně talentovanou básnířkou a mnozí ji přirovnávali k Williamu Shakespearovi.
Alžběta Johanna Westonia psala svou poezii výhradně v latině, což byl jazyk tehdejší intelektuální elity. Její verše se vyznačovaly hlubokou emotivností, humanistickými ideály, ale také melancholií pramenící z nelehkého osudu, ztráty vlasti a finančních potíží po smrti adoptivního otce.
Její básně si získaly takovou proslulost, že byla v cizině oslavována jako „desátá múza“ a „anglická Sappho“. Její dílo vyšlo tiskem v řadě evropských měst. V mnoha svých básních se Alžběta obracela na vlivné osobnosti českého království, v nichž hledala ochranu a podporu pro svou rodinu. Její nejslavnější sbírkou byl Parthenicon z roku 1610.
Alžbětin odkaz a tragický konec
Alžběta zemřela 23. listopadu 1612 v Praze ve věku pouhých třiceti let. Její životní pouť byla sice krátká, avšak zanechala nesmazatelnou stopu v české i evropské renesanční literatuře. Je také označovaná jako první spisovatelka v českých dějinách. A přesto její jméno u nás prakticky nikdo nezná.






