Článek
Řečtí bohové a jméno Soucek
Spojení jmen řeckých božstev a typicky českého příjmení Souček (v angličtině samozřejmě bez háčku) působí na první pohled poněkud podivně. Kde se vzalo? Bratři Apollo a Zeus se narodili v americké Oklahomě (Apollo v roce 1897, Zeus v roce 1899) do rodiny přistěhovalce Jana Součka z Ovčár ve středních Čechách. Také jejich matka, Lýdie, měla české kořeny, pocházela z Moravy. Svá jména dostali proto, že jejich otec miloval řeckou mytologii. Měla jim předurčit hvězdnou kariéru. A nutno podotknout, že se tento předpoklad dokonale vyplnil.
Apollo a Zeus si od dětství hráli s modely bitevních lodí a jako teenageři si dokonce sestrojili kluzák, se kterým se spustili ze střechy domu. Oba se přidali k americkému námořnictvu, Apollo přitom stihl ještě v roce 1918 sloužit na bitevní lodi Missouri a tím se stal veteránem první světové války. V námořnictvu ale oba bratři spojili své kariéry především s námořním letectvem.
Apollo a Zeus jako letci
Ve dvacátých letech sloužili oba jako piloti na různých pozicích, Apollo například jako zástupce velitele pozorovací letky na první americké letadlové lodi Langley. Oba se ale účastnili i vyloženě experimentálních letů nebo takových, které si kladly za cíl překonávat limity a rekordy. Zatímco Zeus se podílel například na překonání rekordu v délce letu hydroplánu (strávil 36 hodin v nekryté kabině letounu), Apollo se soustředil na výškové lety.
V roce 1930 vytvořil Apollo Soucek tehdejší výškový rekord s hodnotou 13 157 m. Tato hodnota byla pro letouny s pístovými motory hraniční. Od prezidenta Hoovera za tento výkon dostal dokonce vyznamenání. Je třeba zdůraznit, že mu při letech pomáhal jeho bratr Zeus, který mu sestrojil speciální dýchací zařízení či vyhřívané brýle. Tím se dostáváme k tomu, že se oba bratři vydali každý trochu jinou cestou. Zatímco Apollo zůstal u létání, Zeus se více soustředil na vývoj a konstrukční práce.
Během druhé světové války působil Apollo Soucek na několika letadlových lodích, především na USS Hornet. Nebyl už pilotem, nýbrž v hodnosti komandéra velel letovému provozu. V této pozici řídil i start bombardérů ke slavnému Doolittlovu náletu na Tokio. Během bitvy u ostrovů Santa Cruz zažil i potopení Hornetu a jen tak tak se zachránil. Za své heroické chování během pokusů o záchranu lodi byl povýšen a od prezidenta Roosevelta obdržel další vyznamenání. Zbytek války strávil přímo ve štábu Pacifické flotily.
Apollo Soucek v roce 1946.
Poválečná doba a vesmírný program
Hned v roce 1946 se stal Apollo Soucek již jako admirál velitelem nové letadlové lodi Franklin D. Roosevelt. V následujících letech zastával několik pozic včetně námořního přidělence v Londýně. V době korejské války se vrátil na moře jako velitel úderného svazu letadlových lodí. V roce 1953 ale onemocněl a v roce 1955 zemřel.
Průlet letounů F/A-18 nad základnou Apollo Soucek Field ve Virginii.
Jeho bratr Zeus pokračoval v práci konstruktéra a podílel se na americkém vesmírném programu v projektech Mercury, Gemini i Apollo. Jako generální manažer oddělení mechanických zkoušek v NASA byl blízko managementu celé organizace. U zrodu projektu Apollo stál Abe Silverstein, který jej pojmenoval po řeckém božstvu. Často se ale zmiňuje, že jej v tomto nápadu Soucek vehementně podporoval právě s myšlenkou na bratra. Pravděpodobně nelze říct, že program Apollo se jmenoval podle Apollo Soucka, na druhou stranu nelze vyloučit, že jistou roli jeho osobnost sehrála.
Zeus Soucek zemřel v roce 1967 a vyvrcholení programu Apollo v podobě přistání člověka na Měsíci se už tedy nedočkal. Společně se svým bratrem po sobě ale zanechali v historii letectví opravdu hlubokou stopu.
V roce 1952 oba bratři kývli na rozhovor v rádiu Hlas Ameriky. V něm uvedli, že se u nich doma vždy mluvilo česky a jejich rodiče i prarodiče jim vyprávěli o české kultuře, zvycích a historii. Jejich stopa je tedy i trochu česká.
Zdroje informací:
