Článek
Oficiální konec válku neukončil
K americkému bombardování Prahy se vrátíme jen stručně na začátku. Dne 14. února 1945 podnikala 8. letecká armáda masivní letecký útok na Drážďany. Část amerického svazu ale kvůli navigační chybě bombardoval Prahu, konkrétně oblast seřazovacího nádraží na Smíchově. Obětí náletu bylo asi 700, což silně akcentovala nacistická a posléze komunistická propaganda.
O necelé tři měsíce později nacistické Německo kapitulovalo a 8. května 1945 tak oficiálně skončila druhá světová válka v Evropě. To ale neznamenalo konec bojových akcí. Hned 8. května a poté 9. května, tedy po uzavření příměří, ale na mnoho českých měst padaly bomby ze sovětských letadel. Proč?
Sovětské bombardování
V roce 1945 dorazila do tehdejšího protektorátu válka „se vším všudy“. Na našem území měli Němci celou řadu strategicky významných instalací, využívali českou infrastrukturu apod. Je proto logické, že proti těmto cílům (rafineriím, letištím, seřaďovacím nádražím, továrnám…) podnikali útoky západní i východní Spojenci.
S bombardováním po oficiálním konci války je to ale složitější. Jeho cílem nebyly již žádné strategicky významné instalace, cílem těchto náletů bylo zabránit německým jednotkám v tom, aby se dostaly do americké zóny a vyhnuly se tak zajetí ze strany Sovětů. Nálety měly ničit jak dopravní prostředky, tak přímo živou sílu.
V průběhu uvedených dvou dnů proběhlo celkem 66 náletů včetně těch v následujících obcích a městech: Hrotovice, Krucemburk, Ždírec nad Doubravou, Mělník, Roudnice nad Labem, Byšice, Mladá Boleslav. Útoky vedly vždy v pěti až devítičlenných skupinách letouny Pe-2. Při těchto útocích zemřelo na 1300 lidí. Přesto o nich i dnes jen málokdo ví.
Téma bylo tabu po válce i za komunismu
V době po skončení druhé světové války nebylo možné oficiálně uvádět, že šlo o útoky letectva Rudé armády. Pokud to někdo napsal do zápisu třeba v nemocnicích, byl jim vrácen na přepsání. Stejně tak nebylo možné žádat o náhradu škod v případě, že škody byly nahlášeny jako ty způsobené Sověty.
V době komunismu pak československé úřady zakazovaly zmiňovat sovětské útoky až do roku 1989 (o to více mluvily o těch amerických). Šlo nicméně o velmi paradoxní situaci. V samotném Sovětském svazu totiž nešlo o nic kontroverzního a Sověti považovali tyto nálety za standardní bojové operace a nijak je netajili. V archivech lze dokonce nalézt přesné seznamy použitých bomb apod.
Konec druhé světové války zkrátka nebyl tak jednoduchý, jak si řada lidí představuje.
Zdroje informací: https://www.ustrcr.cz/data/pdf/pamet-dejiny/pad1402/037-046.pdf
