Článek
Kdo byl Karel Strmiska?
Karel Strmiska se narodil v roce 1910 v pražských Vysočanech. Část studijních let nicméně strávil na přání otce na česko-německém jazykovém pomezí, aby si vypiloval svoji němčinu. Možná i proto následně, po vstupu do četnického sboru v roce 1933, sloužil v západních Čechách, tedy opět v oblasti, kde se čeština míchala s němčinou. Sluší se ještě doplnit, že byl od mládí také skaut, Sokol a vlastenec.
Během zmíněné služby v západních Čechách se seznámil s jistou Idou Fromovou, českou Němkou. V roce 1938 se oba vzali. V tomto roce začala spěla atmosféra v celé střední Evropě k nepříjemnému vyvrcholení. Karel Strmiska byl v tomto vypjatém období jako příslušník četnictva zařazen k SOS, tedy Stráži obrany státu. Přišel ale Mnichov, nucené odstoupení pohraničí a poté dokonce celková okupace českých zemí a vznik protektorátu. Karel Strmiska u četnictva zůstal, byl nicméně přesunut do Prahy.
Karel Strmiska, na fotografii již jako příslušník SNB.
Souboj se dvěma totalitami
Rodina Karla Strmisky ale okupaci v klidu neprožila. Jeho manželka totiž odmítla výzvu k tomu, aby požádala jako Němka o říšské občanství a oznámila, že si nechá to československé, tedy protektorátní. To nacistické úřady rozzuřilo a celou rodinu až do konce války perzekuovaly. V roce 1945 se Karel Strmiska zapojil do povstání a účastnil se zajišťování a odzbrojování posledních německých jednotek na našem území.
Po roce 1945 byl četnický sbor zrušen a převeden pod nově zřízený Sbor národní bezpečnosti. Karel Strmiska u sboru zůstal a jako člen SNB dál vykonával svoji práci. Na krátký čas získal i stranickou legitimaci KSČ. Jenomže stejně jako jeho manželka odmítla říšské občanství, od KSČ opustil okamžitě potom, co jeho žena nebyla z důvodu národnosti do strany přijata. U komunistů si tím vyrobil první velký „vroubek“.
Po únoru 1948 se spolu s dalšími přáteli ze Sokola přidal k odbojové skupině „Za Svobodu“. Hlavní část činnosti této skupiny spočívala v tisku letáků, podpoře rodin lidí zatčených komunistickým režimem a ve sběru zpravodajských informací. Bohužel, tato skupina byla od samého počátku infiltrována příslušníky StB.
Státní bezpečnost zasáhla v září 1951, kdy byli její členové včetně Karla Strmisky pozatýkáni. Po několik týdnů trvajících výsleších plných brutálního fyzického i psychického nátlaku byl připraven soud. Své výpovědi se musel Karel Strmiska naučit nazpaměť a před soudem je odříkat. Tento veřejný soud sledovala řada dalších příslušníků SNB, kterým měl sloužit jako výstraha před tím, co by je čekalo, pokud by je někdy napadlo vystoupit proti režimu. Karel Strmiska byl jedním ze tří lidí, kteří v procesu se skupinou „Za Svobodu“ obdrželi trest smrti. Jeho rodině to bylo oznámeno 24. prosince večer…
Karel Strmiska byl popraven oběšením dne 8. srpna 1952. Muselo uběhnout dalších 48 let, než se jeho jméno dočkalo posmrtné rehabilitace.
