Článek
Ronald Reagan a Američané
O tom, jak Reagana vnímáme my, již byla řeč. Ale co Američané? Vnímání Ronalda Reagana ve Spojených státech je silně polarizované a zároveň generační i ideologické. Reagan nepochybně patří k nejvýraznějším prezidentům 20. století. Jeho obraz se však pohybuje mezi ikonou konzervatismu na jedné straně a symbolem dlouhodobých strukturálních problémů USA na straně druhé.
Naše pozornost je u amerických prezidentů upřena vždy na jejich zahraniční politiku. V regionu střední Evropy rezonuje především Reaganův nesmlouvaný postoj k Sovětskému svazu. Jeho věta „Strhněte tu zeď!“ vešla do historie. I když ale zůstaneme u Reaganovy zahraniční politiky, nic nebylo tak dokonalé, jak by se mohlo z centra Evropy zdát. Tzv. aféra „Iran-Contra“ byla jedním z největších skandálů v poválečné historii USA a bezpochyby jde především za Reaganem.
Československo ale ovlivnila paradoxně i Reaganova domácí ekonomická politika. A opět jde o něco, co vyvolává silné emoce.
Pamětní deska na místě atentátu na Ronalda Reagana u hotelu Hilton Washington. Foto: autor
Ronald Reagan a jeho koktejl ekonomiky a ideologie
Když Československo po roce 1989 hledalo cestu od centrálně plánované ekonomiky k novému ekonomickému modelu, hledalo inspiraci především na Západě. Je to celkem logické, od koho jiného „opisovat“, než od vítěze studené války a v té době zdánlivě věčného světového hegemona. Ekonomická doktrína, kterou se v té době USA řídily, pocházela právě od Ronalda Reagana.
Ronald Reagan vycházel (opět jen zdánlivě) z tzv. chicagské školy, tedy z kruhů okolo Miltona Friedmana. Důraz byl kladen na deregulaci, privatizaci, minimalizaci role státu a víru v samoregulační schopnosti trhu. Problém ovšem byl, že Reagan si z ní vzal jen to, co se mu hodilo a zbytek doplnil něčím, o čem „kluci z Chicaga“ nikdy nemluvili.
Zatímco Friedman a jeho spolupracovníci prosazovali fiskální disciplínu a omezení státních zásahů jako celek, Reaganova praxe dělala pravý opak. Spojila zmíněnou deregulaci s masivními daňovými škrty pro nejvyšší příjmové skupiny a velké korporace i za cenu dramatického nárůstu veřejných deficitů. Reagan totiž do své politiky zakomponoval tzv. trickle-down economy, tedy představu, že když budou bohatí ještě bohatší, jejich peníze „propadnou“ ekonomikou i k nižším vrstvám. Tato idea ale není nijak prokázaná a není vůbec jasné do jaké míry a zda vůbec funguje.
Ideu slabého státu navíc Reagan přetavil ve zrušení řady sociálních programů stejně jako vytvoření právního rámce, který následně vedl k rušení omezení pro financování politických kampaní apod. Důsledky řady jeho rozhodnutí se Spojeným státům dnes vrací jako bumerang a jsou příčinou mnoha dnešních amerických problémů.
Co to má společného s Československem, resp. Českem? Jak již bylo zmíněno, Československo se snažilo převzít „vítězný“ americký ekonomický model. Není třeba zdůrazňovat, že hlavním zastáncem tohoto směru byl Václav Klaus.
Hlavním cílem byla rychlá privatizace, minimální regulace, slabý sociální stát a přesvědčení, že trh je nejen efektivní, ale i „morálně nadřazený“ státním zásahům. Mnohem menší pozornost se ale věnovala otázkám právního státu a sociálních pojistek, které se v západních evropských ekonomikách vyvíjely desítky let. Výsledkem bylo a stále je dlouhodobé podfinancování veřejných služeb nebo nedostatečné infrastrukturní investice.
Dodnes řada politiků trvá na tom, že nižší daně automaticky znamenají vyšší ekonomický růst. To je dědictví Reaganovy politiky, které ale neplatí tak obecně, jak je prezentováno. Výsledkem je paradox: stát, který se ideologicky hlásí k fiskální odpovědnosti, má strukturální problémy s financováním školství, vědy, zdravotnictví i modernizace ekonomiky. Rozpočtová nezodpovědnost, kritizovaná u sociálních programů, je zároveň tolerována v podobě daňových úlev a výjimek, jejichž přínos pro společnost zůstává sporný.
Hlavní pointou ale není hodnotit Reaganovu ekonomickou politiku. Podstatné sdělení je to, že vliv Ronalda Reagana i na naše současné životy je stále velmi silný a sametová revoluce pevně svázala jeho odkaz i s Československem.
Zdroje informací: https://www.econlib.org/library/Enc/Reaganomics.html
