Článek
Jezuité jako misionáři
Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova se v 17. a 18. století stala jednou z nejvýznamnějších „základen“ pro misie do zámoří, zejména do nitra Jižní Ameriky. Proč tomu tak bylo? I díky literární tvorbě Aloise Jiráska mají u nás jezuité poněkud pošramocenou pověst. To je ale hodně překroucená historie.
Po roce 1648 zažívalo české baroko svůj vrchol. Jezuitské školství v Čechách mělo mimořádnou úroveň, zejména v matematice, astronomii a přírodních vědách. To je třeba si uvědomit a nedívat se na jezuity jen onou optikou Jiráskova románu Temno a postavy pátera Koniáše.
Když proto španělský král povolil v druhé polovině 17. století vstup do svých kolonií i misionářům z jiných než španělských zemí, čeští jezuité (resp. ti pocházející z Čech, Moravy i Slezska) patřili k těm nejžádanějším. Na misie nemohl vyrážet každý, muselo jít skutečně o ty nejlepší, které měl řád k dispozici.
Jezuitští misionáři nebyli jen šiřiteli víry. Byli to špičkoví vědci, kartografové, botanici, astronomové a lékaři, kteří často jako první Evropané pronikali do míst, kam se předtím neodvážili ani dobyvatelé. Jejich primární motivace byla samozřejmě náboženská, ale pro nás je dnes významnější jejich vědecký odkaz. V drsných podmínkách pralesů, mezi neznámými kmeny a v neustálém nebezpečí tropických nemocí, tvořili právě oni základy moderního poznání Jižní Ameriky.
Mapa povodí řeky Maragnon, jednoho z přítoků Amazonky. Vypracoval ji jezuita Samuel Fritz z Trutnova.
Jindřich Václav Richter
Za zmínku jistě stojí jméno Jindřicha Václava Richtera z Prostějova. Tento misionář se zaměřil na oblasti kolem řeky Ucayali v dnešním Peru. Pronikl přitom hluboko do území kmene Kunibů a zmapoval přítoky horní Amazonky způsobem, který byl po dlouhou dobu jakýmsi příslovečným zlatým standardem.
V roce 1696 byl během povstání domorodců zabit. Přesto jeho zápisky a zprávy posloužily dalším generacím objevitelů k pochopení hydrologie a geografie této neprostupné oblasti. Právě na jeho příkladu lze demonstrovat vědecký význam cest misionářů.
Samuel Fritz
Samuel Fritz byl pravděpodobně nejslavnějším z českých jezuitských misionářů. Tento rodák z Trutnova (narozen roku 1654) strávil v Amazonii téměř 40 let a stal se doslova legendou. V roce 1707 publikoval mapu toku Amazonky, která byla po dalších sto let považována za nejpřesnější na světě. Jako první také správně určil, že Amazonka nepramení v jezírku u hory Lauricocha, ale výše v Andách.
Fritz také bojoval proti portugalským lovcům otroků a snažil se domorodce chránit před vykořisťováním. Fritzovo jméno je v Jižní Americe stále pojmem.
A mnozí další…
Na jezuitské misionáře lze pohlížet mimo jiné i jako na jedny z prvních „ambasadorů“ české vědy ve světě. Jejich mapy, herbáře či lingvistické práce jsou dodnes cennými historickými prameny a jejich prostřednictvím se Češi významně podíleli na objevování celého kontinentu.
