Článek
Od sklepů a kostelních krypt po kolektory aneb fascinující podzemní prostory
Pro město bývá ta část, která leží po zemí, stejně důležitá jako ta nadzemní. A v průběhu času tomu nebylo jinak. Podzemí sloužilo jako skladiště potravin, pracovní prostor, hřbitov i úkryt ve chvílích ohrožení. V dnešní době jsou v něm zase uloženy kabely či potrubí, kterými proudí životodárné komodity naší doby: elektrická energie, voda či teplo.
Je skvělé, že řada měst nabízí návštěvníkům možnost nahlédnout do podzemí, okusit jeho jedinečnou atmosféru a také se poučit o tom, jak významnou roli hrálo v životech našich předků. Následující výčet není ani zdaleka vyčerpávající, jde spíše o ochutnávku toho, co česká města vnímavému návštěvníkovi nabízí. I tak v něm ale není o zajímavosti nouze.
Brno a jeho podzemí
Jihomoravská metropole se o své podzemí stará vzorně a nabízí možnost nahlédnutí do řady jeho částí. Jedinečným zážitkem je návštěva brněnské kostnice. V podzemních prostorách jsou uloženy ostatky asi 50 tisíc lidí z dob středověkých morů i třicetileté války. Co do množství ostatků je brněnská kostnice druhou největší v Evropě a překonává jí jen kostnice v podzemí pařížském.
Do kostnice lze vstoupit z kostela sv. Jakuba a její aktuální úprava vkusně kombinuje pietu místa s klasickou prohlídkou historické památky. Při prohlídce se návštěvník dozví mimo jiné i to, jak brněnská kostnice vznikla. Místní hřbitov zkrátka přestával kapacitně stačit, a protože byl umístěn uvnitř hradeb, nebylo již možné jej dále rozšiřovat. Fungoval proto jednoduchý systém: nebožtík byl na hřbitově uložen na dobu 10-12 let a poté byly jeho ostatky přemístěny do podzemí, aby se uvolnilo místo pro další pohřeb.
Brněnská kostnice je vskutku jedinečným prostorem
Brněnské podzemí ale není jen kostnice. Stejně zajímavá je také krypta kapucínského kostela Nalezení svatého Kříže. Pohřbíváni sem byli členové kapucínského řádu i osoby s řádem jinak spojené, a to až do roku 1784. Přístupná je krypta již od roku 1925. Jedinečná kombinace ventilačního systému i materiálu podloží krypty způsobuje, že těla jsou zde přirozeně mumifikována.
Zapomenout nesmíme ani na největší „celebritu“ krypty, barona Františka Trencka. Většina lidí jej zná jako násilnického válečníka, jehož válečnický um pomohl Marii Terezii ve válce o dědictví rakouské. Pravděpodobně díky tomu mu později císařovna změnila trest smrti, ke kterému při své povaze neměl nikdy daleko, na doživotí. Během pobytu ve vězení na Špilberku se ale Trenck zcela změnil, kál se a pohřben byl právě v kryptě a v kapucínském rouchu.
Podzemí ve Znojmu
Znojemské podzemí je možná méně známé, přitom je ale skutečně unikátní. Je totiž až překvapivě rozsáhlé a patří k největším v celé Evropě. Podzemí Znojma začalo vznikat někdy ve 14. a 15. století tak, že začaly být propojovány nejrůznější sklepy a hospodářské podzemní prostory jednotlivých domů. Znojmo ale bylo městem na hranicích, a proto bylo třeba dbát na jeho obranu. A podílelo se na ní právě i podzemí.
Znojemské podzemí bylo součástí obraného systému města, jako takové bylo ale dobře střeženým vojenským tajemstvím. To mimo jiné znamená i to, že se nedochovaly žádné jeho ucelené plány. Bombardování na konci druhé světové války i necitlivé zásahy při budování některých moderních staveb v 50. a 60. letech ale poškodily podzemní prostory natolik, že bylo nutné provést jejich zmapování i sanaci. V současnosti je návštěvníkům zpřístupněn kilometrový okruh, který skutečně stojí za návštěvu.
Tábor: tunely pod husitským městem
Ani husitskému Táboru nechybí zajímavé podzemí. I v tomto případě vzniklo propojením sklepů a jeho historie se začala psát ve stejné době jako samotná historie města, tedy v 15. století. Dnes mají táborské podzemní chodby podle odhadů délku až 14 kilometrů a nachází se hned v několika výškových úrovních.
Vstup do táborského podzemí v domě u Lichviců
A jakou mělo táborské podzemí funkci? I v tomto případě tu tradiční. Skladovali se zde potraviny či pivo. Pro tento účel je konstantní teplota 10°C zcela ideální. V případě válečného nebezpečí nebo požárů se zde zase obyvatelé shromažďovali a vyhledávali zde bezpečí. I do táborského podzemí se dnes můžete podívat. K dispozici je asi 500 m dlouhý prohlídkový okruh.
Svítící chodba pod Jihlavou
Jestliže je znojemské historické podzemí u nás největší, to jihlavské je hned druhé. Komplex chodeb má 25 km, a i jeho historie se počítá od 14. století. Účel jihlavského podzemí byl především ekonomický. Jakožto významná obchodní křižovatka hostila mnoho kupců, kteří potřebovali uskladnit své zboží.
V pozdější době se některé chodby proměnily v kanalizaci, byl jimi veden vodovod nebo rozvody plynu a za druhé světové války zde byly protiletecké kryty. Po válce už podzemí slouží především jako turistická atrakce. Podzemí má také jednu záhadu: je jí tzv. světélkující chodba. Povlak jedné ze stěn totiž po osvícení světélkuje.
Je docela možné, že světélkující nátěr byl na stěnu nanesen v době druhé světové války německými vojáky, kteří v této oblasti cvičili. S jistotou to však zatím nevíme. I bez světélkující chodby je ale jihlavské podzemí velmi zajímavé a stojí za návštěvu!
Zdroje informací: https://podzemibrno.cz/mista-v-podzemi/kostnice-u-sv-jakuba/
