Článek
Předehra k bitvě
V roce 1422 byly husitské války teprve na svém počátku, byť to v té době nemohl nikdo tušit. Proti sobě stály dva nesmiřitelné tábory. Pokud řekneme, že šlo o husity a katolíky věrné králi Zikmundovi, bude to hodně zjednodušené. Tentokrát si s tím ale vystačíme. Půjde nám totiž hlavně o jednu konkrétní kapitolu z dějin tohoto konfliktu, o husitské obléhání Karlštejna.
Karlštejn byl v uvedené době jedním z hlavních opěrných bodů katolické strany. Svůj původní účel, tedy ochranu říšských korunovačních klenotů, už hrad neplnil. I když se někdy uvádí, že v době obléhání stále mohly na hradě být, je to nepravděpodobné. Jednalo se ale o významný opěrný bod. Jeho obranu vyztužila dokonce část posádky Pražského hradu.
Jednalo se tedy o lákavý cíl, navíc plný relikvií nebo dalších pokladů. Kdo se o jeho dobytí pokusil? Byly to spojené síly pražských husitů a polsko-litevských vojsk pod velením Zikmunda Korybutoviče. Šlo o litevského knížete a synovce polského krále, kterého si část šlechty zvolila za zemského správce. Uznával jej dokonce i Jan Žižka, k obléhání Karlštejna se ale připojit odmítal a věnoval se svým vlastním vojenským operacím.
Obléhání Karlštejna
Karlštejn není jako defenzivní pevnost po pravdě řečeno příliš vhodný. Je obklopen kopci, z nichž lze hrad ostřelovat. A přesně to také husitsko-polské vojsko hodlalo udělat. Okolní kopce byly odlesněny a začala se budovat palebná postavení.
Obléhání začalo 20. května 1422 a účastnilo se ho asi 24 tisíc mužů na husitské straně. Posádka Karlštejna čítala asi 400 mužů. Obléhání je ale z principu asymetrické a počty mužů na obou stranách nehrají tak významnou roli jako při klasickém střetu ve volném terénu.
Husité každopádně zahájili bombardování Karlštejna ze svých pěti velkých praků, pěti děl a několika tarasnic. Brzy ale zjistili, že výsledek neodpovídá jejich představám.Zdi hradu držely a naopak, několik děl se při střelbě doslova roztrhlo. Husité tedy museli přistoupit k nové taktice.
V provozu zůstaly praky, dostaly ale novou munici. Do hry byly vrženy biologické zbraně. Jaké? Až z Prahy bylo navezeno téměř 2000 sudů s fekáliemi. Ty potom husité vrhali za karlštejnské hradby s cílem způsobit epidemii a vytvořit podmínky, které donutí obránce ke kapitulaci.
Jen těžko si umíme představit, jaké podmínky na hradě panovaly. Přesto ale nevedly k cíli (z pohledu husitů). Navíc se na pomoc hradu chystala křížová výprava. Navíc bylo potřeba potlačit vzpouru v Praze.
Obléhání nakonec skončilo tím, že obě strany uzavřely 8. listopadu 1422 jednoroční příměří. Obránci nesměli opravovat hrad nebo se zapojit do jiných vojenských akcí v Čechách. Útočníci se zase nesměli přesunovat v okolí hradu apod. Ze strategického hlediska šlo ale o porážku husitského obléhání, neboť nedosáhlo svého cíle a obléhatelé nakonec definitivně odtáhli.
