Hlavní obsah
Lidé a společnost

Husitský masakr chomutovského obyvatelstva v roce 1421: ženy husitů nezůstaly v krutosti pozadu

Foto: Public domain, via Wikimedia Commons

Masakr obyvatel Chomutova rukama husitů nás děsí dodnes

Severočeské město Chomutov prožilo 16. března 1421 pravděpodobně nejhorší den své historie. Vraždění, které v něm rozpoutali husitští bojovníci i jejich ženy, nemělo obdoby a dodnes děsí.

Článek

Husitské tažení do Severních Čech

Na jaře roku 1421 již v Čechách zuřila válka druhým rokem. Husitská vojska se nyní vydala do Severních Čech. Měla k tomu dobrý důvod, neboť Severní Čechy byly baštou katolické šlechty a pevné kořeny zde měl i Řád německých rytířů. Tažení proto mělo strategický význam.

Poté, co vojska Jana Žižky úspěšně donutila Plzeň ke kapitulaci, resp. k přijetí husitského učení, zamířila proto právě do Severních Čech, konkrétně k Chomutovu. Husité se k městu už blížili s touhou jej zničit. Žilo v něm totiž mnoho kněží i německých šlechticů. Tentokrát byla hlavní motivací nenávist.

Obléhání Chomutova

Husitská vojska dorazila k hradbám Chomutova a rozhodně se nesetkala s poraženeckou náladou. Chomutovští se mohli spolehnout na pevné, dvojité hradby doplněné o vodní příkop i silnou posádku. Z hradeb na husity začaly pršet nejen šípy nebo horká smůla, ale také urážky. Podle všeho na ně dokonce chomutovské ženy vystrkovaly obnažená pozadí.

To vše husity ještě více rozzuřilo a byli rozhodnuti město doslova a do písmene zničit do základů. První útok je možné označit moderní terminologií jako „průzkum bojem“, ten druhý byl však již veden plnou silou a husitům se skutečně podařilo prorazit jednu z chomutovských bran.

Vraždění ve jménu kalicha

Po proražení brány začalo uvnitř hradeb těžko představitelné běsnění husitských vojáků. Pod údery jejich zbraní padali muži, ženy i děti. A to byl teprve začátek. V Chomutově žila i početná židovská komunita. Husité Židy vyzvali, aby se nechali pokřtít a přijali kališnické učení. Ti samozřejmě odmítli a všichni raději vstoupili do hořících domů, kde nalezli smrt v plamenech.

Když ustalo běsnění husitských válečníků, přišla řada na husitské ženy. Ty shromáždily ženy a dívky, které zůstaly naživu, obraly je o vše cenné včetně šatů a zahnaly je do stodoly, kterou následně zapálily. Ani těhotné nebyly ušetřeny. Z celého města bylo ponecháno naživu jen asi třicet lidí, aby zůstal někdo, kdo pohřbí ostatní. Podle odhadů historiků bylo obětí asi 2200.

Jak je možné, že se takto chovali lidé, kteří se považovali za pravé nositele božího slova? Je to stejné jako v celé historii, pokaždé, kdy se někdo začne považovat za vyvoleného, získá pocit, že je mu dovoleno vše. Řádění husitů v Severních Čechách bylo zastaveno až v srpnu 1421, kdy husité pod velením Jana Želivského podlehli míšeňskému vojsku a utrpěli první významnou porážku celé války.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz