Článek
Kdo byla svatá Dobroslava?
Dívka, která se později stala svatou Dobroslavou (především v zahraničí je jmenovaná též jako Eurosie či Orosie) se narodila v roce 862 knížeti jménem Mojslav. Než budeme pokračovat, tak upozorníme, že je na místě si před každé datum nebo jméno vložit slovo pravděpodobně. Pramenů totiž není tolik, abychom si mohli být jisti (logicky, vzhledem k epoše, o které mluvíme), na druhou stranu ale nestojí úplně „na vodě“. Avšak zpátky k Dobroslavě.
Její otec, Mojslav, byl velmi vysoce postavený a byl podle všeho členem nejužšího kruhu kolem knížete Bořivoje. Matka Dobroslavy ale zemřela hned při porodu a Mojslav padl v bojích s Franky v roce 872. Dobroslava tedy osiřela. Pod svá křídla si ji nicméně vzal právě Bořivoj spolu se svojí mladou manželkou Ludmilou. Spolu s ní pak přijala Dobroslava křest.
Sňatková politika na nejvyšší úrovni
V roce 879 pobýval v Římě biskup Metoděj. A ve stejné době řešil papež Jan VIII. problém, který se našeho území zdánlivě vůbec nedotýkal. Aragonský král Fortúna Iñiguez totiž papeži oznámil, že jeho prvorozený syn, a tedy i dědic trůnu, padl ve válce s Maury. Jeho druhý syn byl nicméně v klášteře a nemohl se jen tak posunout na místo následníka. Bylo potřeba, aby ho papež zprostil řeholních slibů.
Papež samozřejmě souhlasil, koneckonců, jednalo se o království, které bylo přímo na frontové linii boje s muslimy. Bylo ale třeba vybrat mu vhodnou manželku. Metoděj papeži doporučil právě princeznu Dobroslavu. Do Čech i do Španělska se vydaly delegace a začaly přípravy. I když přípravy… Svatba se uskutečnila „na dálku“, resp. byla využita možnost uzavření sňatku v tzv. zastoupení. Dobroslava se do Španělska vydala až v době, kdy již byla manželkou následníka trůnu.
Obraz Utrpení svaté Orosie.
Mučednická smrt české princezny
Cesta z Čech do Španělska byla v té době extrémně riskantním podnikem. Kromě nespočtu jiných rizik je třeba vzít v potaz, že Pyrenejský poloostrov byl v té době zčásti ovládán Maury, válčilo se a všude řádily loupeživé bandy. A právě jedna maurská banda vedená člověkem jménem Aben Lupo družinu princezny dostihla. Doprovod byl pobit a vůdce bandy nabídl Dobroslavě manželství v případě, že se zřekne křesťanství i věrnosti k manželovi. Dobroslava odmítla. Poté jí byly Maury useknuty všechny končetiny, a nakonec i hlava. Mimochodem, její manžel se už nikdy neoženil z úcty k manželce, kterou však v životě neviděl.
Další výtvarné ztvárnění příběhu o svaté Orosii.
Dobroslava byla pohřbena v horách. A právě zde začíná legenda, která skončila jejím svatořečením. Podle ní se o dva roky později jakýsi pastýř toužil napít z blízkého pramene. Přitom slyšel jakýsi hlas, který jej dovedl k hrobu a vyzval jej, aby ostatky vykopal, hlavu donesl do kostela v městě Yebry a zbytek těla do katedrály sv. Petra v Jace. Místní biskup jí potom prohlásil za svatou (teprve od roku 1170 je papež jediným, kdo může svatořečit).
Různých verzí příběhu existuje jako obvykle vícero. Mluví se třeba o silné bouři, která smetla vrahy apod. Stejně tak se najdou tací, podle nichž Dobroslava není svatou Orosií a jedná se o dvě různé postavy. Většinový názor ale tvrdí, že ano. Podstatné ale je, že ve městě Jaca se dodnes konají poutě právě za Eurosií, pravděpodobně tedy za svatou Dobroslavou.
