Článek
Alkohol v nejstarší historii
Alkoholismus je chronická nemoc spočívající v nadměrné konzumací alkoholu se všemi negativními důsledky pro tělesné i duševní zdraví a mezilidské vztahy, byl v průběhu historie vnímán různě. Od doby, kdy byl ve starověku v zásadě běžnou součástí života, až po stigmatizovanou chorobu ve 20. století a v současnosti, se pohled na alkoholismus dramaticky proměnil.
S alkoholem přišly nepochybně do styku i prehistorické společnosti, o tom, jak případný alkoholismus vnímaly, však logicky nic nevíme. Většina starověkých civilizací, jako byly Egypt, Řecko či Řím, považovala alkohol za zcela standardní součást života. Minimálně víno se pilo prakticky celodenně, k jídlu, při nejrůznějších oslavách a v neposlední řadě byl alkohol používán také jako medicínský prostředek. Jistě se i ve starověku vyskytovala nadměrná konzumace, pravděpodobně ale nebyla většinou chápána jako zásadní problém. Pivo nebo víno se běžně podávaly i dětem a nemocným.
Rozdíly v konzumaci alkoholu panovaly mezi jednotlivými společenskými vrstvami, už jen proto, že různé třídy si mohly dovolit pořizovat různé množství alkoholu. Víme však, že například to, že římská nobilita (císaře nevyjímaje) byla schopna konzumovat až 5 litrů vína (byť ředěného) denně.
Alkohol a středověk
Evropský středověk přinesl ve vnímání alkoholu a alkoholismu zajímavou změnu. Na jednu stranu byl (a stále je) alkohol nedílnou součástí církevních obřadů a hlavními produkčními centry piva i vína byly často kláštery. Na druhou stranou ale církev veřejně propagovala střídmost a odříkání. Nadměrná konzumace alkoholu a opilství s tím byla samozřejmě v přímém rozporu.
Opilství se dokonce oficiálně odsuzovalo jako hřích a nadměrná konzumace alkoholu se nezřídka spojovala s vlivem a působením ďábelských sil. Není pochyb o tom, že situace byla podobná té ve starověku. I ve středověku bylo mezi panovníky či šlechtou určité množství alkoholiků, i z naší historie známe koneckonců krále, kteří holdovali alkoholu až příliš, Václav IV. je jen jedním příkladem. Pochyb není ani o tom, že i mezi církevními představiteli bylo dost těch, kteří si s alkoholem dobře rozuměli.
Ve středověku se také pomalu začala šířit destilace jakožto nová metoda výroby alkoholu. Výroba destilátů v Evropě má podle všeho původ ve Skandinávii v 15. století. S jejich šířením začala rozhodně zcela nové éra dějin alkoholismu.
Podstatné ovšem je, že alkoholismus byl ve středověku poprvé považován za problém. Ne náhodou je zmiňován třeba v Danteho Božské komedii jako jeden z největších hříchů.
Alkohol v novověku
Období 17. až 19. století lze v tom nejhorším smyslu považovat za „zlatý věk alkoholismu“. Alkohol bylo najednou možné vyrábět skutečně ve velkém a tím pádem se rozšířil i alkoholismus. Přístup k destilátům získala i nižší třída a alkoholismus se stal masovým problémem. Chybějící regulace vedla k tomu, že alkoholismu běžně podléhaly i děti. Velký podíl měla na této změně i migrace do měst. Nezřídka byly dělníci a další profese alkoholem dokonce částečně placeni a tím byl jejich alkoholismus ještě prohlubován.
Ve větší míře, než v Českých zemích se uvedený problém týkal třeba Velké Británie, kde intenzivní průběh průmyslové revoluce vše výše uvedené maximalizoval. V obecném pojetí se však tyto fenomény projevovaly i u nás. Británie byla také první zemí, kde se politické vedení země začalo alkoholismem vážně zabývat a vytvářelo programy pro jeho léčbu.
Je třeba také zmínit naprosto devastující vliv alkoholismu na mnohé populace v oblastech kolonizovaných evropskými mocnostmi. Typickým příkladem jsou indiánské kultury v Americe.
Zajímavá je situace v tehdejším Rakousku-Uhersku. Na konci 19. století patřilo k oblastem nejvíce postiženým alkoholismem Ostravsko. Z této oblasti pocházejí zprávy např. o tom, že někteří krčmáři byli ochotní notorické pijáky obsluhovat zdarma v případě, že na ně přepsali plnění životní pojistky. Upití se k smrti bylo naprosto běžnou příčinou úmrtí. Na Slovensku byl zase alkohol běžným platidlem pro směnný obchod.
S rozvojem technologií se objevily nové problémy, alkohol začal být problémem např. při řízení nových dopravních prostředků. Postupně se začala tedy čím dál tím více rozšiřovat regulace. Ta nabyla své extrémní podoby v době americké prohibice v meziválečné době.
A dnes? To víme všichni dobře…
Zdroje informací: https://is.muni.cz/th/p9spc/Alkohol_a_stat_nerruymy.doc