Článek
Hromosvod: Franklin, nebo Diviš?
Podíváte-li se do kterékoliv světové encyklopedie, s největší pravděpodobností v ní najdete jako vynálezce hromosvodu uvedeného Benjamina Franklina. Tento americký vynálezce, politik a jeden ze zakladatelů Spojených Států uvažoval o zařízení schopném přitáhnout elektrický náboj v podobě blesku a tím ochránit stavby v okolí před zničením a požárem.
Teoreticky měl Franklin hromosvod dobře promyšlený a uvědomoval si, že blesk je vlastně elektrický výboj. Otázkou však je, jestli funkční hromosvod skutečně vyzkoušel a postavil. Často je zmiňován jeho údajný experiment z června 1752 s drakem, na kterém měl být připevněný kovový klíč. Mnozí badatelé pochybují o tom, že se pokus uskutečnil. Prokazatelně pak víme, že tyčový hromosvod vztyčil Franklin ve Philadelphii v roce 1760.
Na rozdíl od Franklinova pokusu s drakem není žádných pochyb o tom, že byl hromosvod vztyčen 15. června 1754 na farní zahradě v obci Přímětice u Znojma. Jednalo se o dílo kněze, premonstrátského řeholníka a přírodovědce Prokopa Diviše. Svůj vynález nazval autor „povětrnostní mašina“ a Divišův hromosvod měl podobu kovového kříže opatřeného dvanácti zásobníky s kovovými pilinami. Celkem se k nebi tyčilo 400 kovových hrotů. Divišův hromosvod fungoval, nicméně v létě roku 1759 bylo v celé střední Evropě veliké sucho, což Přezletičtí kladli za vinu právě Divišovi a jeho vynálezu. Hromosvod potom dokonce zničili.
Expozice věnovaná Prokopu Divišovi
První hromosvod v Praze
Ani zničený hromosvod u Znojma ale nemohl novému vynálezu zabránit v úspěšném tažení světem. V roce 1775 namontoval hromosvod na věž zámku hraběte Nostice v Měšicích u Prahy univerzitní profesor Josef Klinkoš. Svůj hromosvod popsal jako tyč, která „sjíždějící blesk zachycovala a k zemi přiváděla, aby budova bez pohromy zůstala“. O hromosvodu v Měšicích u Prahy nebylo daleko k prvnímu hromosvodu v Praze.
První pražský hromosvod byl namontován na střechu vyšehradské zbrojnice dne 7. prosince 1776. Budova zbrojnice jakožto místo pro instalaci hromosvodu dává velký smysl. O tom, že blesk, který udeří do zbrojnice, může napáchat extrémní škody se přesvědčili například na hradě Nové Hrady v Jižních Čechách v roce 1573.
Hrad Nové hrady, do jehož osudu se blesk vepsal velmi silně
Ve zmíněném roce se v neděli 20. července přehnala nad krajem letní bouřka. Jeden z blesků udeřil do věže, která sloužila jako sklad střelného prachu. Ten se vznítil a explodoval. Následný výbuch celou věž roztrhal a padající kusy zdiva významně poškodily i okolní budovy. Vzniklý požár už jen dokonal dílo zkázy. Pokud se dnes vydáte na Nové Hrady, uvidíte hrad v podobě, která je dána právě jeho přestavbou po této katastrofě.
Pražská vyšehradská zbrojnice tak byla od roku 1776 před podobným osudem chráněna. Poté již hromosvody v Praze jen přibývaly. A mimochodem, první pražský hromosvod byl namontován ve stejném roce, ve kterém se Benjamin Franklin dočkal vzniku svého nejslavnějšího díla: Spojených Států Amerických.
Zdroje informací: https://www.e-fyzika.cz/fyzici/prokop-divis.php
